Kdo má doma starý smaltovaný hrnec po babičce, možná netuší, že za něj sběratelé dávají majlant
Možná vám někde na půdě leží obyčejný smaltovaný hrnec. Oťukaný, s poklicí, nebo bez. A možná má větší cenu, než by se zdálo.
O staré smaltované nádobí je dnes překvapivě velký zájem. Na aukčních portálech i v kamenných starožitnictvích se objevují kusy, za které jsou lidé ochotni zaplatit tisíce korun. Nejvíc se cení výrobky z první poloviny 20. století, hlavně československé provenience.
Smalt – tedy tenká sklovitá vrstva nanesená na kov – se ve větším začal používat už během 19. století. V českých zemích se prosadily značky jako Sfinx nebo Smaltum. A právě jejich výrobky dnes sběratelé vyhledávají nejčastěji, někdy doslova loví každý zachovalý kus.
Nejde ale jen o stáří. Hodnota se často láme na detailech. Typické puntíky, květinové vzory nebo syté barvy z období první republiky dnes znovu zapadají do módy. Retro je zpět, a s ním i smalt. A ceny? Ty šly nahoru docela rychle.
Co rozhoduje o ceně starého smaltu
Podle starožitníků je zásadní původ a stav. Hrnec s původní poklicí, bez výrazných prasklin či odlupování, může mít několikanásobně vyšší cenu než podobný kus, který už má rez na okraji. Smalt sice vydrží hodně, ale jakmile se naruší a kov začne pracovat, hodnota jde dolů.
Důležité bývá i značení zespodu. Logo továrny nebo výrobní značka dokáže cenu zvednout znatelně. U některých sérií, hlavně limitovaných nebo méně obvyklých dekorů, se částky šplhají přes deset tisíc korun. Platí to zejména u větších sad, kde je všechno kompletní – a to se hledá těžko.
Proč je o smalt znovu takový zájem
Návrat k poctivým materiálům není jen prázdná fráze. Smaltované nádobí je zdravotně nezávadné, bez chemických povlaků, a při běžném používání vydrží klidně desítky let. Lidé mezi třiceti a padesáti lety dnes často hledají vybavení, které něco vydrží a není na dvě sezony.
Data z aukcí ukazují, že ceny retro kuchyňských věcí během posledních pěti let citelně stouply. Největší zájem je o období první republiky a také o padesátá léta. Designéři interiérů navíc doporučují starý smalt jako solitér do moderních kuchyní. Kombinace nového nábytku a starého hrnce na polici působí překvapivě dobře, i když to nemusí být každému po chuti.
Svoji roli hraje i nostalgie. Zadělávací mísy, konvice nebo hrnce s puntíky připomenou kuchyň u babičky. A s tím se pojí určitý pocit jistoty. Psychologové dlouhodobě říkají, že předměty spojené s rodinou a dětstvím v nás vyvolávají klid, i když si to třeba neuvědomujeme.
Na co si dát pozor při prodeji
Najdete-li doma podobný kousek, vyhněte se agresivnímu čištění. Drátěnka a silná chemie můžou napáchat víc škody než užitku. Povrch se může nenávratně poškodit a cena pak spadne, někdy dost výrazně.
Dobré je zjistit si co nejvíc informací o výrobci a době vzniku. Pomohou sběratelské skupiny na internetu, katalogy nebo konzultace se starožitníkem. Někdy rozhodne maličkost – odstín barvy, tvar ucha, drobný detail v logu.
Cenu obvykle ovlivňuje několik věcí:
- stav smaltu, ideálně bez prasklin a rzi
- původní poklice a celková kompletnost
- čitelná výrobní značka na spodní straně
- méně obvyklý dekor nebo barevná varianta
Kdy si hrnec raději nechat
Ne každý starý hrnec je nutné hned prodávat. Pokud má pro vás silnou rodinnou hodnotu, může být osobní význam větší než částka, kterou byste dostali. Trh se starožitnostmi navíc kolísá. Co je dnes vyhledávané, nemusí být za pár let tak žádané.
Na druhou stranu kvalitní prvorepublikový smalt si drží cenu poměrně stabilně. Československá výroba měla velmi dobrou pověst a vyvážela se i za hranice. I proto je o ni zájem nejen u nás, ale i v zahraničí.
Možná tedy stojí za to podívat se na starý hrnec jinýma očima. Nemusí to být jen vzpomínka na dětství, ale také sběratelský předmět s konkrétní hodnotou. A když se rozhodnete jej prodat, dělejte to s rozmyslem – rozdíl mezi běžným kusem a cenným exemplářem bývá někdy opravdu v detailu.
Zdroje: aukro.cz, narodnimuzeum.cz, sbirky.cz, antique.cz
