Češi masově odpojují sušičky prádla. Přišli na trik, který suší rychleji a nestojí ani korunu
Ceny energií letí nahoru a v domácnostech je to znát. Každé zmáčknutí tlačítka dnes člověk zvažuje dvakrát, hlavně u spotřebičů, které si vezmou víc proudu. Sušička prádla patří mezi ty náročnější, takže řada lidí ji přestává používat automaticky po každém praní.
Podle údajů Českého statistického úřadu má sušičku už víc než polovina domácností. Jenže provoz něco stojí. I když máte úspornější model, jeden cyklus klasické kondenzační sušičky se může pohybovat okolo dvou kilowatthodin. V přepočtu to dělá klidně desítky korun týdně navíc, a to už se v rozpočtu projeví.
Někteří lidé proto hledají jiné cesty. Neznamená to ale návrat do devadesátek a věšení všeho na balkon. Spíš si připomněli obyčejný fyzikální princip, o kterém jsme kdysi slyšeli ve škole, jen jsme na něj tak trochu zapomněli.
Odstřeďování jako klíč k rychlejšímu sušení
Nejde o nic složitého. Stačí při praní nastavit vyšší otáčky odstřeďování. Současné pračky zvládnou běžně 1200, 1400 i 1600 otáček za minutu. A právě tady se rozhoduje, kolik vody v látce zůstane.
Rozdíl je větší, než by se mohlo zdát. dTest opakovaně upozorňuje, že dobře odstředěné prádlo může mít až o třetinu méně zbytkové vlhkosti. To pak znamená kratší sušení na sušáku a někdy ani není potřeba zapínat sušičku vůbec. Voda z vláken prostě zmizí už v bubnu pračky.

Odstředivá síla při vysokých otáčkách vytlačí vodu ven z textilu, je to vlastně jednoduché. Když prádlo po vytažení nepůsobí těžce a nekape z něj voda, je půl práce hotová. Čekání se zkrátí klidně o hodiny.
Energetičtí poradci navíc připomínají, že i samotná sušička pracuje úsporněji, pokud do ní vložíte už částečně suché prádlo. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svých doporučeních k úsporám uvádí, že správné nastavení spotřebičů dokáže stáhnout roční spotřebu o jednotky až desítky procent. Není to maličkost.
Jak sušit doma a nepřivodit si plíseň
Častý argument proti sušení v bytě je vlhkost. Hygienici ale říkají, že problém většinou nevzniká samotným prádlem, spíš nedostatečným větráním. Pokud pravidelně otevřete okno a držíte vlhkost zhruba mezi 40 až 60 procenty, riziko plísní výrazně klesá.
Záleží i na tom, jak prádlo rozvěsíte. Mezi kusy by měl zůstat prostor, aby mohl proudit vzduch, jinak bude schnout zbytečně dlouho. Těžší věci, třeba ručníky, je lepší dát na kraj sušáku. V menších bytech se osvědčilo sušit tam, kde se večer topí a je přirozeně tepleji — obývák bývá ideální.

Kdy se sušičky nevzdávat
To ale neznamená, že sušička nemá smysl. Rodiny s malými dětmi nebo alergici často využijí programy, které prádlo zbaví prachu a pylů. Moderní modely s tepelným čerpadlem mají navíc nižší spotřebu než starší kondenzační typy, takže rozdíl v nákladech může být citelný.
Mnohé domácnosti dnes kombinují oba přístupy. V létě nebo během topné sezony nechají prádlo schnout přirozeně, když ale přijde několik deštivých dní za sebou, zapnou sušičku jen na kratší dosušení. Důležité je buben nepřeplnit — přeplněná sušička jede déle a efekt je horší.
Žádný zázračný trik z internetu se nekoná. Spíš drobná změna návyku. Vyšší otáčky při odstřeďování nestojí nic navíc a přesto dokážou ušetřit čas i pár korun. A v době, kdy se počítá každá kilowatthodina, se i taková maličkost počítá.
Zdroje: czso.cz, dtest.cz, mpo.cz, szu.cz

