Mladí Češi si oblíbili práci za kasou v supermarketu. Tolik peněz jim ze začátku nenabídnou ani IT firmy
Ještě nedávno byla práce za pokladnou brána spíš jako dočasná záplata. Dnes je situace jiná. Mladí Češi o ni mají reálný zájem – a důvod je prostý: peníze.
Podle aktuálních inzerátů velkých řetězců se nástupní mzda pokladních v Praze i dalších větších městech pohybuje zhruba mezi 32 až 38 tisíci korun hrubého. Někde přidávají i náborový bonus, jinde slibují automatické navýšení po zkušební době. Když to člověk porovná s čísly Českého statistického úřadu, kde se průměrná nástupní mzda absolventů vysokých škol drží kolem 34 tisíc korun, rozdíl už nepůsobí tak samozřejmě.
Mnozí mladí si to proto počítají jinak než dřív. Pevně dané směny, výplata která přijde včas a minimum přesčasů – to všechno má pro ně větší váhu než mlhavý příslib kariérního růstu v kanceláři.
Mzda, která překvapila i personalisty
Řetězce v posledních letech s platy výrazně pohnuly. Jednak kvůli nedostatku lidí, jednak pod tlakem odborů. Statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že maloobchod patří k oborům, kde mzdy rostly poměrně rychle.
Juniorní programátor mimo Prahu začíná často okolo 35 tisíc korun hrubého. Pokladní v krajském městě se s příplatky za víkendy a další benefi ty může dostat velmi blízko. Rozdíl je spíš v tom, co se od koho čeká – IT firmy chtějí konkrétní technologie a praxi, u pokladny rozhoduje hlavně spolehlivost a ochota vzít směnu.
Rychlá jistota místo dlouhé kariérní sázky
Lidé do třiceti let dnes víc řeší rovnováhu mezi prací a osobním životem. Sociologové na to upozorňují opakovaně, stejně tak data OECD – mladší zaměstnanci střídají práci častěji a ke slibům o „postupném růstu“ jsou zdrženlivější.
Supermarket nabízí něco, co je hned. Jasný rozpis směn a pravidelný příjem. Díky tomu si mohou rychleji zařídit vlastní bydlení nebo začít splácet půjčky ze studia. V některých regionech navíc patří obchodní řetězce mezi největší zaměstnavatele, takže volba je i praktická.
Personalisté zároveň připouštějí, že IT sektor po předchozím boomu zpomalil. Nábor juniorů se místy omezil, firmy víc investují do automatizace a efektivity. Pro absolventy bez praxe to znamená méně otevřených dveří než ještě před pár lety.
Co hraje roli kromě výplaty
Mzda je důležitá, ale není to všechno. Řetězce lákají i na pět týdnů dovolené, stravenkový paušál, slevy pro zaměstnance nebo příspěvky na dopravu. Některé umožňují zkrácené úvazky, což se hodí studentům, kteří si chtějí ke škole přivydělat.
Ekonomové z Hospodářské komory připomínají, že růst mezd v maloobchodě souvisí i s inflací posledních let. Reálné příjmy domácností klesaly a firmy musely reagovat, jinak by zaměstnance ztratily.
Dlouhodobý trend, nebo jen dočasná epizoda?
Zůstane zájem mladých o práci za kasou i za pár let? To zatím není jisté. Analytici upozorňují, že rozdíl v dlouhodobých výdělcích mezi maloobchodem a technologickými obory se postupně zvětšuje. Mzda pokladní roste spíše pomalu, kdežto zkušený IT specialista se může během několika let dostat klidně na dvojnásobek průměrné mzdy.
Pro část mladých je ale supermarket vědomá volba, ne nouzové řešení. Oceňují stabilitu a fakt, že po práci „vypnou“ a nemusí se dál vzdělávat nebo držet krok s novými technologiemi. Jiní to berou jako mezistanici – pár let jistoty a potom změna.
Rozhodnutí po maturitě nebo po vysoké škole tak není jen o první výplatě. Důležité je i tempo růstu, nároky na čas, a taky vlastní ambice. Supermarket dnes může nabídnout překvapivě solidní start, dlouhodobou kariéru si ale každý musí spočítat sám…
Zdroje: czso.cz, mpsv.cz, oecd.org, komora.cz
