Tohle je příjem, při kterém už člověk patří mezi výrazně lépe vydělávající. Málokdo trefí správnou částku
Od jaké částky se dá říct, že člověk vydělává opravdu dobře? Většina lidí má pocit, že musí jít o sumu hluboko nad sto tisíc. Čísla ale mluví jinak – hranice je ve skutečnosti podstatně níž.
Představy o „velkých penězích“ se často odvíjejí od toho, koho máme kolem sebe. Pokud se pohybujete mezi ajťáky nebo manažery, může vám leccos připadat normální. Jenže republika není jedna kancelář ani jedna sociální bublina. Rozhodující je pohled na celou populaci.
Podle údajů Českého statistického úřadu byla v roce 2023 průměrná hrubá mzda něco přes 43 tisíc korun měsíčně. Jenže důležitější je medián – tedy částka, na kterou dosáhne přesně polovina zaměstnanců. Ten se pohyboval okolo 37 tisíc korun. A to už je rozdíl, který stojí za pozornost.
Kde vlastně začíná výrazně nadprůměrný příjem
Ekonomové se často dívají na hranici horních deseti procent. Jinými slovy: kolik bere desetina nejlépe placených zaměstnanců. Podle dostupných dat se tato laťka pohybuje přibližně kolem 70 tisíc korun hrubého měsíčně, někde lehce nad, jinde pod.
Kdo se nad tuto úroveň dostane, už statisticky patří mezi výrazně lépe vydělávající. Přesto když se lidí zeptáte, tipují spíš 90 nebo i 100 tisíc. Možná proto, že vysoké platy jsou víc vidět – mluví se o nich častěji, než o těch běžných.
Skutečnost je ale střízlivější. Česká mzdová struktura je pořád poměrně vyrovnaná a extrémně vysoké výdělky má jen malá část lidí. Není jich tolik, jak by se mohlo zdát z debat na sociálních sítích.
Průměr, medián a to, co cítíte v peněžence
Rozdíl mezi průměrem a mediánem není jen hra se slovy. Průměr vznikne tak, že se všechny mzdy sečtou a vydělí počtem zaměstnanců. Stačí ale relativně malá skupina lidí s násobně vyššími platy a číslo vyletí nahoru.
Medián je v tomhle směru střízlivější. Ukazuje střed – polovina lidí bere víc, polovina míň. Proto může někdo s hrubou mzdou 50 tisíc korun působit ve svém okolí jako „takový normál“, ale ve statistice je už poměrně vysoko nad většinou.
V čistém příjmu to vychází přibližně na 39 až 40 tisíc korun měsíčně, podle slev na dani a rodinné situace. A i tady platí, že záleží kde člověk žije. V Praze jsou mzdy dlouhodobě vyšší, zatímco v Karlovarském nebo Ústeckém kraji bývá realita citelně skromnější. Šedesát tisíc hrubého tak může být někde běžný plat specialisty, jinde už částka, která vyčnívá.
Kolik lidí se nad tuto hranici skutečně dostane
Mzdu přes 70 tisíc korun hrubého má zhruba desetina zaměstnanců. Patří sem především manažeři, zkušení odborníci v IT, financích či energetice, ale také část lékařů nebo právníků. Není to běžný standard, ale zároveň ani nedosažitelná meta – jak se někdy tvrdí.
Je fér připomenout, že statistiky pracují hlavně se zaměstnanci. Podnikatelé mají příjmy často proměnlivé a z různých důvodů optimalizované, takže srovnání pokulhává. Čísla proto berte s určitou rezervou.
Do hry navíc vstupuje inflace. V letech 2022 a 2023 ukrojila z nominálního růstu mezd víc, než by si mnozí přáli. Takže i když někdo překonal hranici 60 tisíc korun, reálně si nemusel dovolit o tolik víc než dřív. To je potřeba říct otevřeně.
Co z toho plyne? Pokud váš hrubý měsíční příjem přesahuje 70 tisíc korun, patříte podle statistik mezi výrazně lépe vydělávající v Česku. S padesáti tisíci jste nad většinou zaměstnanců. A pokud se pohybujete kolem mediánu, nejste ani výjimka ani outsider – jste přesně uprostřed, i když to tak třeba nepůsobí.
Debaty o tom, co je „hodně peněz“, budou vždy trochu subjektivní. Tvrdá data ale naznačují, že představy o opravdu vysokém platu bývají často přestřelené. Možná víc, než jsme ochotni si připustit.
Zdroje: czso.cz, cnb.cz, kurzy.cz
