Také v noci slyšíte doma nebo na zahradě cvrčky? Žjistlili jsme, co to znamená a proč je to dobře

Letní noc, pootevřené okno a do tmy se vrací pravidelné cvrkání. Někdo ho miluje, jinému leze na nervy. Tenhle nenápadný zvuk ale často říká víc, než se zdá. Podle odborníků bývá přítomnost cvrčků spíš dobré znamení.

Cvrčci jsou rovnokřídlý hmyz a jejich typický „zpěv“ nevzniká hlasem, ale třením křídel o sebe. Říká se tomu stridulace. Samečci tak dávají vědět samičkám a současně si hlídají své území. Pokud se ozývají pravidelně ze zahrady nebo někde poblíž domu, je to jednoduché – mají tam vhodné podmínky k životu.

Biologové z České společnosti entomologické opakovaně upozorňují, že cvrčci špatně snášejí chemii v krajině a mizí tam, kde ubývá přirozených stanovišť. Kde přežívají, bývá půda méně zatížená pesticidy a okolí jim nabízí úkryt i dost potravy. Není to náhoda.

Cvrkání jako ukazatel zdravé zahrady

Vyhovují jim spíš sušší trávníky, louky a zahrady s nižší vegetací. Přes den se schovávají ve škvírách v půdě nebo pod kameny, kde je klid. Jestli tedy jejich zvuk slyšíte, vaše zahrada zřejmě není jen perfektně zastřižený koberec, ale fungující ekosystém – i když to tak na první pohled nemusí vypadat.

Hmyz obecně mizí z ploch, které se sekají příliš často a pravidelně se ošetřují postřiky. Cvrčci jsou citliví hlavně na insekticidy. Jejich přítomnost tak může naznačovat, že to s péčí o zahradu nepřeháníte. A někdy je méně zásahů prostě víc.

Teplota, která se dá slyšet

Málokdo ví, že podle rychlosti cvrkání lze přibližně odhadnout teplotu vzduchu. Už na konci 19. století to popsal americký fyzik Amos Dolbear. Sestavil vzorec, jenž spojuje počet cvrknutí za určitý čas s okolní teplotou. Čím větší teplo, tím svižnější rytmus.

Důvod je prostý. Metabolismus hmyzu je závislý na teplotě prostředí. Když se oteplí, svaly pracují rychleji a frekvence zvuku stoupá. Takže pokud se vám zdá, že noční koncert je nějak intenzivní, může to být tím, že je opravdu teplá noc – žádné kouzlo v tom není.

O vztahu mezi klimatem a chováním rovnokřídlého hmyzu mluví i odborné studie publikované v entomologických časopisech. V době, kdy se častěji řeší oteplování krajiny, jsou podobná pozorování další drobný dílek skládačky. Není to sice důkaz všeho, ale něco napovídá.

Proč se někdy ozývají i uvnitř domu

Občas se cvrček objeví přímo v interiéru. Přiláká ho světlo, nebo hledá úkryt před deštěm a chladem. Nejčastěji jde o cvrčka domácího, který si na lidská obydlí zvykl už dávno. Rozhodně to neznamená, že je doma nepořádek.

Cvrček domácí se živí drobnými zbytky organického materiálu. Nepřenáší nemoci a většinou se v bytě dlouhodobě neusadí, pokud nenajde stálý zdroj potravy a tepla. Většinou zase zmizí tak rychle, jak se objevil.

Když cvrčci mizí, je to varování

V některých částech Evropy vědci zaznamenali pokles populací hmyzu, a to včetně cvrčků. Studie zveřejněná v roce 2017 v časopise PLOS One upozornila na výrazný úbytek biomasy létajícího hmyzu v chráněných oblastech Německa. Nešlo jen o jeden druh, ale o širší problém, který se týká celé skupiny.

Úbytek hmyzu narušuje potravní řetězce. Cvrčci jsou potravou pro ptáky, ježky i drobné savce. Když zmizí oni, projeví se to dál. Dopady nemusí být vidět hned, ale postupně se nasčítají. I proto odborníci doporučují nechat část zahrady přirozenému růstu, omezit chemické zásahy a podpořit pestrost rostlin – není to žádná móda, spíš návrat k rovnováze.

Jestli vás tedy v noci budí pravidelné cvrkání, zkuste ho brát jinak než jako rušení ticha. Možná je to jen malý signál, že okolí domu stále funguje tak, jak má. Že půda dýchá, hmyz žije a krajina si drží svou, byť křehkou rovnováhu.

Zdroje: entospol.cz, plos.org, britannica.com, nature.com

document.addEventListener(„DOMContentLoaded“,function(){const e=document.querySelector(‚img[fifu-featured=“1″]‘);if(!e)return;const t=e.closest(„figure“)||e.parentElement;if(t.querySelector(„figcaption“))return;const i=document.createElement(„figcaption“);i.textContent=“Zdroj: Pexels.com“,i.style.fontSize=“12px“,i.style.color=“#000″,i.style.textAlign=“center“,i.style.position=“relative“,i.style.top=“0px“,t.appendChild(i)});