Kdo má v obýváku tuhle starou knihovnu z masivu? Sběratelé nábytku ji teď vyhledávají a dělají z ní skvosty

Masivní knihovny, které ještě nedávno končily spíš na chalupě nebo někde ve sklepě, se pomalu vrací zpátky do bytů. A ne jen tak. Sběratelé i designéři po nich sahají čím dál častěji a dělají z nich výrazné kusy, co mají charakter. Z něčeho obyčejného je najednou věc, která může mít i docela slušnou hodnotu.

Na první pohled působí těžkopádně, někdy až staromódně. Jenže právě to dnes lidem vyhovuje. Po letech nábytku z dřevotřísky se zase víc řeší kvalita a materiál. Masiv je prostě plné dřevo, žádné dutiny uvnitř. Díky tomu vydrží hodně dlouho a dá se opakovaně opravovat, což u novějších kusů často nejde.

Podle lidí z bazarů a vintage obchodů roste zájem hlavně o nábytek z druhé poloviny minulého století. Často jde o československou výrobu, která byla poctivá, jen se na ni trochu zapomnělo.

Proč se staré knihovny vracejí do módy

Důvodů je víc, ale jeden je docela zřejmý. Mění se vkus. Minimalismus už není tak silný a interiéry mají být osobnější. Staré knihovny nesou stopy používání, drobné škrábance i patinu a to je právě to, co lidem přijde zajímavé. Patina vzniká přirozeně časem, a napodobit ji jde jen těžko, když se to přežene, působí to divně.

Roli hraje i udržitelnost. Výroba nového nábytku není zrovna šetrná, zatímco oprava starého kusu dává větší smysl. Masivní dřevo vydrží klidně desítky let, někdy i víc. Stačí se o něj trochu starat a může sloužit dál.

Jak poznat hodnotný kus

Ne každá stará knihovna má nějakou vyšší cenu, to je dobré říct rovnou. Záleží na několika věcech. Hodně důležitý je materiál. Nejvíc se cení dub, ořech nebo buk, protože jsou tvrdší a vydrží víc. Měkké dřevo takovou životnost nemá, i když může vypadat podobně.

Důležitá je i konstrukce. Kvalitní kus poznáte podle spojů, často bývají kolíkové nebo čepové. Jednotlivé části do sebe zapadají bez šroubů, což zní možná obyčejně, ale právě to drží stabilitu. U levnějších knihoven tohle většinou nenajdete.

Vyplatí se koukat i na detaily. Původní kování, kliky nebo panty, dokážou cenu zvednout docela dost. Stejně tak zachovaný povrch. Dýha, což je tenká vrstva kvalitního dřeva na konstrukci, dává nábytku lepší vzhled, i když není z jednoho kusu.

Renovace jako cesta ke skvostu

Sběratelé často nehledají dokonalé kusy. Spíš naopak. Zajímají je ty, co mají potenciál, i když na první pohled nevypadají nic moc. Renovace může znamenat broušení, nové lakování nebo výměnu některých částí. Důležité ale je, aby se neztratil původní vzhled.

Při renovaci se dá udělat i dost chyb. Třeba když se použije lesklý lak na něco, co bylo původně matné, výsledek působí nepřirozeně. Proto se často doporučuje držet se tradičních postupů, i když to někdy zabere víc času.

Kde dnes knihovny končí a kolik stojí

Staré knihovny se dnes přesouvají z půd a sklepů do moderních bytů, ale i do kaváren nebo ateliérů. Ceny se liší podle stavu i původu. Obyčejný kus se dá koupit za pár tisíc, ale renovované modely klidně stojí desítky tisíc korun.

Zajímavé je, co se děje na online tržištích. Nabídka pomalu klesá a zájem roste, což většinou znamená, že trend jen tak nezmizí. Lidé si začínají víc všímat toho, co už doma mají.

Pokud máte starou knihovnu, možná se vyplatí ji nevyhazovat. Stačí ji očistit, někdy lehce opravit nebo se poradit s truhlářem. I kus, který vypadá obyčejně, může po úpravě získat úplně jiný význam a stát se dominantou místnosti

Zdroje: idnes.cz, novinky.cz, denik.cz, ikea.com