6 nereálných očekávání, která nám filmy dávají o vztazích

Zjednodušený proces „zamilování“ zobrazovaný ve filmech nás může nejen zklamat, ale také zmást, proč to s naší drahou polovičkou nevyšlo v reálném světě. Navzdory všem překážkám ve filmech láska vítězí. Mezitím je těžké najít i někoho v našem věku, kdo by upřímně projevoval své city a věděl, co chce. Proč? Filmy nám dávají nerealistická očekávání ohledně vztahů a my níže popíšu šest těchto falešných přesvědčení.

Všechny bychom měly hledat „toho pravého“

Proč jste ještě nepotkala svou naprosto dokonalou polovičku? Představa, že nalezení „toho pravého“ pro vás zcela změní váš život, je jednoduše zavádějící. To nás nutí myslet si, že pokud je pro nás člověk opravdu stvořený, všechno se prostě vyřeší. Skutečný život takový není. I když někdo stojí za to a je pro vás „dokonalý“, vztah je stále tvrdá práce, uvádí web CubMagazine.

Že podvádět je v pořádku

Mnoho lidí si neuvědomuje, jak filmy podvádění romantizují. V Titaniku hlavní hrdinka podvádí svého snoubence, stejně jako v Zápisníku jedné lásky! Ve filmech to omlouváme, protože jim zjevně není souzeno být se svým současným partnerem a jsou předurčeni k větší lásce. V reálném životě se nevěra natolik normalizovala, že téměř každý člověk, kterého známe, buď podváděl, nebo byl podveden, případně obojí. Skutečnost je taková, že lidé musí ukončit svůj vztah, pokud si uvědomí, že jejich druhá polovička pro ně není tou pravou osobou, než se uchýlí k nevěře!

Že dojde k velkému romantickému gestu

Je hezké dělat pro partnera romantické věci, ale mělo by to sloužit jako katalyzátor, který pomáhá formovat vztah? Ve skutečném životě by lidé mohli být zklamáni vnímanou průměrností svých vztahů. Lidé chtějí epický milostný příběh a už se nespokojí se svými jednoduššími, ale dokonale naplňujícími partnerskými vztahy. Kdy se z velkoleposti stal fetiš? Člověk pro vás může být dokonalý, i když vám nehraje serenády.

Že se váš protějšek kvůli vám změní

Někteří se zamilují do představy, že svého protějška napraví, že zahojí jeho rány nebo že bude tím, s kým se konečně usadí. Lidé se samozřejmě mohou přirozeně měnit a zlepšovat, ale pokud vám váš partner tuto změnu vnucuje, pak pravděpodobně nejste v příliš zdravém vztahu. Filmy nás přimějí myslet si, že když se vrátíme k člověku, se kterým nám očividně není souzeno být, a změníme se kvůli němu, všechno se vyřeší. Nebo naopak, že náš partner změní své způsoby, když se ho budeme držet.

Že bude „šťastně až do smrti“

Je naivní myslet si, že hladká plavba začíná, když se konečně s někým ocitnete šťastná. Konec romantických filmů je často ve chvíli, kdy k sobě pár konečně najde cestu a je vidět, jak si užívají společné chvíle. Co většina filmů neukazuje, jsou ty ošklivé části, které následují po tom. Vztahy, ať už jsou jakékoliv, nemohou vždy zůstat jednoduché.

Že potřebujete partnera, který vás doplní

Toto je myšlenka, že potřebujeme partnera, abychom dosáhli svého plného potenciálu. Přestože lidé jsou vztahové bytosti a k tomu, abychom se rozvíjeli, potřebujeme sociální vazby, neznamená to, že být svobodný snižuje vaši hodnotu. Slyšeli jsme jednotlivce říkat, že potřebují partnera, a to hned! Filmy zdůrazňují, že být sám vede k osamělosti. To je nepravdivé. Pokud jste nespokojena sama se sebou, zdá se vám, že řešením je navázat vztah? Pravděpodobně ne.

Zdroj: cubmagazine.co.uk