Je délka kojení nějak spojena s poznáváním?

Delší doba kojení byla spojena s vyššími výsledky v kognitivních testech u dětí od 5 do 14 let, píše magazín neurosciencenews.

Podle nové studie, kterou v časopise PLOS ONE publikovaly Reneé Pereyra-Elías, Maria Quigley a Claire Carson z Oxfordské univerzity ve Velké Británii, je délka kojení spojena s lepšími výsledky v kognitivních testech ve věku 5 až 14 let, a to i po kontrole socioekonomického postavení a kognitivních schopností matky.

Předchozí studie zjistily souvislost mezi kojením a výsledky standardizovaných inteligenčních testů; o příčinné souvislosti se však stále diskutuje.

Lepší kognitivní výsledky by mohly být potenciálně vysvětleny jinými charakteristikami – například socioekonomickými a inteligenčními vlastnostmi matek, které své děti kojí.

V nové studii vědci analyzovali údaje o 7 855 dětech narozených v letech 2000-2002 a sledovaných do 14 let věku v rámci britské studie Millennium Cohort Study.

Kohorta nebyla speciálně navržena tak, aby se zabývala souvislostí mezi kojením a poznáváním, ale zahrnovala sběr informací o délce jakéhokoli kojení, délce výlučného kojení, verbálních kognitivních skórech ve věku 5, 7, 11 a 14 let, prostorových kognitivních skórech ve věku 5, 7 a 11 let, jakož i o potenciálních matoucích faktorech včetně socioekonomických charakteristik a poznávání matky na základě testu slovní zásoby.

Z neupravených asociací vyplynulo, že delší doba kojení byla spojena s vyššími verbálními a prostorovými kognitivními skóre ve všech věkových kategoriích až do věku 14, resp. 11 let.

Po zohlednění rozdílů v socioekonomickém postavení a kognitivních schopnostech matek dosáhly děti kojené déle v kognitivních ukazatelích do 14 let vyššího skóre než děti, které kojeny nebyly.

Delší doba kojení byla spojena s průměrným kognitivním skóre o 0,08 až 0,26 směrodatné odchylky vyšším než průměrné kognitivní skóre dětí, které nikdy nebyly kojeny.

Tento rozdíl se může zdát malý u jednotlivého dítěte, ale může být významný na úrovni populace.

Autoři dodávají: „Vedou se diskuse o tom, zda delší kojení dítěte zlepšuje jeho kognitivní vývoj. Ve Velké Británii mají ženy s vyšším vzděláním a ekonomicky výhodnějším postavením tendenci kojit déle. Tato skupina má navíc tendenci dosahovat lepších výsledků v kognitivních testech. Tyto rozdíly by mohly vysvětlovat, proč děti, které jsou kojeny déle, dosahují lepších výsledků při hodnocení kognitivních schopností. V naší studii jsme však zjistili, že i po zohlednění těchto rozdílů dosahovaly děti kojené déle lepších výsledků v kognitivních měřeních až do 14 let ve srovnání s dětmi, které kojeny nebyly.“

A co vy? Patříte k zastáncům kojení, anebo se už těšíte, až vaše dítě od prsu odstavíte?

Zdroj: neurosciencenews