Nejste přecitlivělá, jen dokážete lépe vnímat

„Ty jsi taková citlivka“, slyšela jste někdy tenhle výrok s nádechem posměchu? Možná nejste přecitlivělá, ale máte dar lépe využívat intuici, vcítit se do lidí a schopnost svět vnímat ostřeji. To může na druhé straně vést ke snadnému přetížení a obětování se pro druhé za hranicí vlastních možností.

Vysoce citlivá nebo přecitlivělá? To je rozdíl

Většina hypersenzitivních lidí je naplněna přáním dělat svět lidštějším a lepším. Zároveň jsou ale zahlcení vším utrpením a bídou ve světě. Zprávy, kde umírají děti nebo se týrají zvířata, jsou něco, co takový člověk nedokáže snést. A jejich bolest se stává jeho vlastní.

Mluvíme o vysoké citlivosti, ne přecitlivělosti. To je rozdíl. Vysoká citlivost je vrozená, dána geneticky. A objevuje se již od narození. Oproti tomu se přecitlivělost vyvíjí v průběhu života v důsledku různých zážitků (traumat) a může se vztahovat jen na určité oblasti. Takže pokud vám někdo říká, že jste přecitlivělá, možná to tak není. Možná je to geneticky daná vysoká citlivost ve smyslu, že více a intenzivněji vnímáte a máte silnější intuici. Čím ostřeji člověk vnímá, tím zachytí více podnětů a snáze se přetíží. Přecitlivělost je oproti tomu jen obranný mechanismus, říkají odborné zdroje.

Sebeobětování znamená ztrátu vlastních hranic

Vysoce citliví lidé mají tedy jemnější a obsáhlejší vnímání. Proto pro vás není problém vcítit se do ostatních, jejich emocí a potřeb. Přizpůsobujete se tomu, co se od vás očekává a nemáte problém plnit přání ostatních. Ta často vede k tomu, že se taková žena přepíná a unikají ji její vlastní hranice možností. Většinou se jí ani nedostává uznání a místo toho, aby zahořkla, snaží se ještě víc. Mnohý partner je pak překvapený, že jeho navenek spokojená žena je vysoce citlivá a neberou na to žádný ohled.

K sebeobětování patří vždy ztráta vlastních hranic a neznalost vlastní pozice v životě. Mnohdy ani takový člověk netuší, že on sám potřebuje pomoc. Náhle, jako by se propadl do nemohoucí nicotnosti a není tu nikdo, kdy by pomohl s cestou ven.

Jak nevyhořet

Čím méně se vnímáme a nejsme v kontaktu sami se sebou, tím později si všimneme té „energetické nálože“, kterou neseme. Terapeuti se shodují na tom, že je důležité se uzemnit. Eliminovat nároky a podněty, které se na nás valí jak profesně, tak v rodinném životě. Říká se tomu „dieta povinností“. Zastavit se, nadechnout a vyhnout se multitaskingu a snaze vše stihnout.

Tak zejména vysoce citliví lidé snadno vyhoří. Provést jeden úkol, dát si chvíli pauzu, třeba si vypít kávu, pár hlubokých dechů, podívat se na chvilku z okna. Vytvořit prostor, kdy nedáváte energii ven, ale jen sobě. I kdyby to měla být jen minuta. A pak přejít na další úkol a u něj být i myslí. Neřešit v hlavě dalších milion věcí. Lehce se to říká, ale podle teorie 10 procent v buddhismu, pokud změníte něco už jen z desetiny ve svém životě, pocítíte výsledky. Není tudíž nutná otočka o 180 stupňů, tím si na sebe člověk vytváří zbytečný tlak.

S tím právě souvisí i schopnost vymezit si vlastní hranice toho, co chci a co ne? Mnohým stačí vědomí, že jsou vysoce citliví, konečně sami sebe chápou a mohou se tak lépe přijmout.

Citlivý muž- to chce odvahu

Ačkoli je vysoká vnímavost a intuice připisována více ženám, přesto platí, že každý druhý vysoce citlivý je muž nebo chlapec. Podle stereotypů je ale muž silný a odolný a „přecitlivělost“ je vlastnost s nádechem posměchu. A nezřídka to slyší v dětství od svých rodičů nebo jiných členů rodiny. Většinou v rodinách chybí obraz, že muž může být silný a zároveň citlivý. A chlapec si v hlavě vytvoří konstrukt, že může být „buď silný nebo citlivý“, ale ne obé dohromady.

Mužnost ale může být právě dobrou základnou pro vysokou citlivost: Ten, kdo je silný a dokáže se prosadit, může si dovolit být i jemný a zranitelný. Logicky, slabý člověk si nemůže dovolit zranitelnost, protože by ho to zničilo.

Udělejte si test: Jste vysoce citliví?

Test podle publikace: Vysoce citliví lidé mezi námi, R. Sellin

• Jsem výrazně lekavější než ostatní.
• Oproti druhým reaguji citlivěji na zvuky.
• Cestování mi připadá namáhavější než ostatním.
• Kontakt s druhými lidmi mě mnohdy vyčerpává.
• Často myslím i na maličkosti, které řekl někdo jiný.
• Někdy mám pocit, jo by slyšel/a i to, co druzí neřekli
• Když přijdu do obchodu, cítím se přemožena/ý všemi dojmy a vyčerpává mě to.
• Nakupování ve městě mi připadá namáhavější než jiným.
• Násilné scény ve filmu nebo v televizi mě ovlivňují hlouběji než ostatní.
• Sociální nespravedlnost na mě působí tak, jako by se týkala přímo mě.
• Často mě pronásleduje něco, co jsem neudělal/a dost dobře.
• Vnímám velmi dobře, jak se cítí druzí.
• Často se cítím nepochopený/a a osamělý/á.
• Velkým davům se raději vyhýbám.
• Jako dítě mě děsilo, když učitel/ka huboval spolužáka, měl/a jsem pocit, jako by se to dělo mě.
• Hádky a konflikty cítím téměř tělesně.
• Nálady ostatních lidí mě silně ovlivňují.
• Když je velký neklid, reaguji podrážděně, stresem.
• Konfliktním situacím se raději vyhnu.
• Daří se mi hájit spíš práva druhých než ta svá.
• Umím druhým dobře naslouchat.

Vyhodnocení testu

Pokud jste na víc jak 12 otázek odpověděli „ano“, pak i vy můžete být vysoce citliví.

Zdroj: Redakce, publikace: Vysoce citliví lidé mezi námi, R. Sellin