Chyba v postoji: Jak špatné držení telefonu ničí váš krk a vytváří nehezkou „vdovskou hrb“ na horní části zad
Díváte se do mobilu pár minut… a najednou je z toho hodina. Hlava sjíždí dolů, ramena taky. Tenhle obraz dnes znají lékaři i fyzioterapeuti až příliš dobře. Bolesti krku, ztuhlost a změny držení těla se objevují u lidí, kteří by je dřív vůbec nečekali.
Takzvaný „textový krk“ už dávno není jen termín z odborných článků. Označuje situaci, kdy je hlava dlouhodobě v předklonu při koukání do telefonu nebo tabletu. Krční páteř to zvládne krátce, ale hodiny denně? To už je jiný příběh. Výsledkem bývá bolest, přepjaté svaly a u části lidí i postupné vyklenutí v horní části zad, kterému se lidově říká vdovský hrb.
Podle ortopedů nejde o žádnou drobnost. Změněné držení těla se totiž neprojeví jen na krku. Časem může ovlivnit ramena, záda, a klidně i způsob, jakým dýcháte. Někdy se přidají bolesti hlavy nebo brnění v rukou, což už je signál, že tělo protestuje.
Proč je skloněná hlava takový problém
Hlava dospělého člověka váží zhruba pět kilo. Když sedíte vzpřímeně, páteř si s tím poradí bez větší námahy. Jakmile ale hlavu předkloníte, situace se rychle mění. Tlak na krční obratle prudce roste.
Americký chirurg Kenneth Hansraj už v roce 2014 popsal, že při předklonu hlavy o 60 stupňů působí na krk zátěž odpovídající asi 27 kilogramům. To už není zanedbatelné číslo. Svaly se snaží váhu vyrovnat, dlouhodobě se ale přetěžují, zkracují a tuhnou. Tělo si pak začne pomáhat jinak, mění se postavení ramen i horní části zad. A právě tady se po čase objevuje ono typické vyklenutí, kterého si člověk často všimne až zpětně.
Co přesně je vdovský hrb a proč vzniká
Odborně se tomuto jevu říká dorsocervikální tukový polštář, případně dowager’s hump. Neznamená to ale automaticky jen tuk. Často jde o kombinaci více faktorů: změněné postavení obratlů, oslabené hluboké svaly a nahromadění měkkých tkání v oblasti sedmého krčního obratle.
Fyzioterapeutka Alena Koblovská z Fakultní nemocnice Motol už dříve upozorňovala, že chytré telefony tenhle problém výrazně zhoršují. Podle jejích zkušeností lidé tráví s hlavou v předklonu i několik hodin denně, což bylo ještě před dvaceti lety spíš výjimečné.
Riziko roste s věkem, ale nevyhýbá se ani lidem kolem čtyřicítky, kteří jinak sportují. Pravidelný pohyb totiž nemusí vyvážit jednostranné přetížení, pokud většinu dne prosedíte a díváte se dolů. Tělo si pamatuje hlavně to, co děláte nejčastěji.
Jak poznáte, že už nejde jen o únavu
Začíná to nenápadně. Ranní ztuhlost šíje, pocit těžké hlavy, občasné pnutí mezi lopatkami. Později se mohou přidat časté tenzní bolesti hlavy nebo omezený rozsah pohybu krku.
Viditelný hrb v horní části zad je spíš pozdější známka, že změny už probíhají delší dobu. Lékaři varují, že dlouhodobé přehlížení těchto příznaků může vést i k degenerativním změnám meziobratlových plotének, a to už se řeší hůř.
Co s tím můžete udělat hned
Dobrá zpráva? V počátečních fázích se dá stav výrazně zlepšit. Základ je jednoduchý, ale ne vždy snadný: změnit návyky. Telefon patří do úrovně očí, ne oči k telefonu. Pomáhá i častější přerušování práce a pár jednoduchých cviků na protažení krku a hrudní páteře.
- držte obrazovku co nejvíc v úrovni očí
- zhruba každých 30 minut změňte polohu
- posilujte hluboké svaly krku a zad (stačí pár minut)
Pokud už je vyklenutí výraznější nebo vás bolí krk téměř denně, je na místě vyhledat fyzioterapeuta. Individuální cvičební plán podle zkušeností odborníků dokáže zlepšit držení těla během několika měsíců, někdy i dřív.
Z praxe terapeutů vyplývá, že největší posun přináší kombinace cvičení a vědomé kontroly postoje během dne. Nejde o dokonalé sezení po celý den. Stačí si občas všimnout, že hlava zase ujela dopředu… a vrátit ji zpátky. Krk a záda si totiž pamatují každý zvyk, dobrý i ten horší.
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, mayoclinic.org, who.int, motol.cz
