Kdo vlastní tuto starou sadu lžiček po prababičce? Pokud mají tento punc, mají cenu vaší roční výplaty
Na první pohled to vypada jako obyčejné lžičky zapomenuté někde ve staré kredenci. Jenže právě takové věci občas skrývají hodnotu, kterou by člověk vůbec nečekal. Rozhodují maličkosti, detail který snadno unikne. Třeba malý vyražený znak, punc. Ten dokáže z běžného kousku udělat sběratelsky zajímavou věc. A někdy se bavíme i o částkách, které nejsou zrovna malé.
Stříbrné příbory se u nás dědí docela běžně, z generace na generaci. Někdo je normálně používá, jiný je radši ani nevytahuje. Přitom rozdíl v hodnotě může být docela zásadní. Stačí si všímat pár znaků, které napoví víc o původu i stáří.
Důležitá je hlavně ryzost, tedy kolik je ve slitině skutečně stříbra. Najdete ji jako číslo, třeba 800 nebo 925. V praxi to znamená 80 nebo 92,5 procenta. Vyšší číslo obvykle znamená i vyšší cenu, i když ne vždycky to je tak jednoduché.
Jak poznat cenný punc a proč na něm záleží
Punc je značka, kterou do kovu razil puncovní úřad. Nejde o ozdobu jak si někdo myslí, ale o kontrolní znak. Ten potvrzuje pravost i složení. V českých zemích se používá už hodně dlouho, někdy od 19 století, a jeho podoba se postupně měnila.
Často jde o drobné symboly, hlava zvířete, číslo v oválu nebo něco podobného. Na první pohled nic moc, ale sběratelé tohle sledují opravdu detailně.
- Punc 925 značí takzvané sterlingové stříbro
- Starší rakousko uherské značky bývají ceněnější než novější
- Značka výrobce může napovědět odkud přesně kus pochází
Které sady lžiček mají skutečně vysokou cenu
Ne každé stříbro automaticky znamená velké peníze, to by bylo až moc jednoduché. Hodnota vzniká kombinací více věcí. Stáří, původ ale i stav. Nejvíc se cení kompletní sady, hlavně ty starší, ještě z doby před první světovou válkou. Často z Vídně nebo Prahy.
Podle aukcí se běžnější kompletní sada šesti až dvanácti kusů může prodávat za desítky tisíc korun. Ale výjimečné kusy, třeba ručně zdobené nebo s dohledatelným původem, jdou klidně mnohem výš. Někdy i několikanásobně.
Hodně záleží na stavu. Leštěné a zachovalé kusy mají větší hodnotu než ty poškozené. Škrábance, deformace nebo neodborné zásahy cenu spíš sráží. A to docela výrazně, i když si to majitel často neuvědomí.
Na co si dát pozor při určování hodnoty
Častá chyba je zaměnit postříbřený kov za pravé stříbro. Vypadá to podobně, ale rozdíl je zásadní. Postříbření je jen tenká vrstva na jiném materiálu, takže sběratelská hodnota je minimální.
Pozná se to podle označení jako Alpaka nebo EPNS. To znamená, že jde o galvanicky nanesené stříbro. Na první pohled to může zmást, ale cena je úplně jinde.
Vyplatí se nechat lžičky ocenit
Pokud doma narazíte na starou sadu, dává smysl nechat ji posoudit odborníkem. Aukční domy nebo znalci dokážou určit nejen cenu ale i příběh za daným předmětem. A ten někdy hraje větší roli než by se zdálo.
Ukazuje se, že lidé často své věci podceňují. Někdy se běžné dědictví prodalo za víc než sto tisíc korun, protože šlo o vzácný punc nebo limitovanou výrobu. To člověk sám doma těžko pozná.
Než se ale rozhodnete pro prodej, stojí za to zvážit i jinou věc. Rodinnou hodnotu. Peníze se dají vydělat znovu, ale příběh který je s věcí spojený ten už ne. A někdy má větší cenu než samotné stříbro, i když se to špatně měří.
Zdroje: puncovniurad.cz, christies.com, sothebys.com, antiquestradegazette.com
