6 věcí, které byste podle kariérního experta měli přestat říkat během pracovních pohovorů
Na seznamu věcí, kterých se bojíme, jsou pracovní pohovory hned za drhnutím vany a návštěvou zubaře. Ať už se ucházíme o vysněnou pozici, nebo o práci, která nám právě teď zaplatí účty, může se snadno stát, že se při pohovoru budeme cítit psychicky špatně a budeme tápat. Co když položíme dobře míněnou otázku špatně? Co když uděláme špatný dojem? Co když máme v zubech špenát?
Žena jménem Vicki, odbornice na kariéru a HR specialistka, nám poradila, co nedělat. Zde je šest věcí, které bychom měli přestat říkat během pracovních pohovorů, a co říkat místo nich.
Neříkejte: „Nemám žádné otázky“
I když se ucházíte o zaměstnání ve společnosti, kterou dobře znáte – kupujete všechny její produkty, dostáváte její informační bulletiny atd. – měli byste mít připraveno několik otázek, aby personalista věděl, že jste tak zaujatí, jak říkáte. „Řeknete-li ‚nemám žádné otázky‘, ukazujete tím tazateli, že vás práce buď opravdu nezajímá, nebo jste líní, anebo – a to je nejdůležitější – jste se nepřipravili,“ vysvětluje Vicki.
Co dělat místo toho: Proveďte průzkum před pohovorem
Nemusíte se chovat jako Sherlock Holmes a přijít s kompletní obchodní dokumentací společnosti. Musíte však být připraveni s dostatečnými znalostmi o značce, abyste prokázali zájem.
„Podívejte se na sociální sítě společností, se kterými vedete pohovor,“ radí Vicki. „Proveďte rychlé vyhledávání na Googlu, podívejte se do newsroomu na jejich webových stránkách a vytvořte alespoň dvě až tři otázky týkající se dané pozice, společnosti nebo něčeho, co jste četli. Smyslem kladení otázek pro vás jako uchazeče o zaměstnání je získat více informací, protože je hodnotíte stejně jako oni vás.“
Neříkejte: „Můj poslední šéf byl toxický“
Možná nejste se svým současným nebo bývalým zaměstnavatelem úplně spokojeni, ale když o něm řeknete svému potenciálnímu šéfovi něco negativního, je to signál o vaší profesionální úrovni. „Je to prostě špatná forma,“ říká Vicki. „Zaměstnavatel, který s vámi vede pohovor, může začít přemýšlet, zda nakonec nebudete pomlouvat jeho nebo jeho společnost.“
Co dělat místo toho: Zůstaňte věcní a nikoho neokřikujte
Vicki uvádí: „Pokud se vás někdo zeptá na chování, například: ‚Jmenujte situaci, kdy jste se vypořádali s obtížnou osobou‘, zaměřte se spíše na to, jak se prodáváte a jak jste se s touto situací vyrovnali. Nemusíte říkat, že to byl váš šéf. Pokud se vás někdo zeptá, proč chcete z firmy odejít, neprozrazujte, že je to proto, že máte toxického šéfa. Můžete prostě říct: Naučila jsem se všechno, co se na této pozici naučit dá, jsem orientovaná na růst, a proto mám zájem o vaši příležitost.“ Jinými slovy, otočte se, aniž byste ukázali prstem.
Neříkejte: „Jak jsem si vedl?“
Podívejte se, většina z nás nikdy neodejde z pohovoru s pocitem, že ho zcela zvládla. Žádat o okamžitou zpětnou vazbu však může svědčit o nedostatku sebedůvěry. „Osoba, která s vámi vede pohovor – což může být váš potenciální šéf – může předpokládat, že budete vždy hledat okamžitou zpětnou vazbu na práci,“ říká Vicki. V překladu: Nikdo nechce zaměstnat někoho, o kom si myslí, že bude potřebovat neustálou pomoc.
Co říct místo toho: „Jaké jsou další kroky?“
Když se zeptáte, „Jak jsem si vedl?„, chcete v podstatě slyšet, zda vás považují za vhodného kandidáta. Místo toho, abyste se stavěli do pozice potřebného, je lepší se zeptat na další kroky, abyste mohli odpovídajícím způsobem upravit svá očekávání. „Nechte otázku otevřenou a předpokládejte, že jste si vedli dobře,“ nabádá Vicki. „Je běžné, že z pohovoru odcházíte s otázkou, jak jste si vedli, ale vždy zůstaňte v přítomnosti. Soustřeďte se spíše na další krok než na něco, co jste možná přehlédli.„
Jo, a je v pořádku požádat o zpětnou vazbu poté, co jste byli odmítnuti. Někdy nemusí jít nutně o vaši kvalifikaci, ale o jiné okolnosti (společnost se například mohla rozhodnout přijmout zaměstnance zevnitř nebo mohla být pozice pozastavena). V takovém případě můžete pracovníka, který pohovor vedl, požádat, aby s vámi zůstal v kontaktu a zvážil vás pro podobné pozice v budoucnu.
Neříkejte: „Tohle je skvělý odrazový můstek pro mou další práci“
Noví absolventi, poslouchejte. Je skvělé orientovat se na kariéru a většina základních pracovních míst vám pomůže vstoupit do jakéhokoli oboru, kterému byste se chtěli věnovat. Potenciální zaměstnavatel se však bude mít na pozoru, když bude chtít zaměstnat někoho, kdo má své cíle upřené jinam. Potřebuje vědět, že budete pro jeho společnost pracovat na nejvyšší úrovni.
„Chcete zaměstnavatele přesvědčit, že se jedná o pozici, na které si chcete vybudovat dlouhou životnost,“ vysvětlil Vicki. „Nechcete přece říkat: ‚Zůstanu tu jen rok, protože to chci mít v životopise‘„.
Co říct místo toho: „Jaké jsou možnosti růstu v rámci této pozice?“
Zaměstnavatelé chtějí vědět, že se na vás mohou spolehnout a že se firmě budete věnovat naplno, proto je důležité zanechat takový dojem. Soustřeďte se na danou pozici a místo toho se ptejte na možnosti povýšení a na dovednosti a zkušenosti potřebné k úspěchu na dané pozici.
Neříkejte: „Kolik budu mít volna?“
V tomto případě záleží na načasování a na tom, jak otázku formulujete. V souvislosti s pandemií se mnoho zaměstnavatelů snaží najít optimální rovnováhu mezi prací z domova a docházením do kanceláře. Větší důraz je také kladen na duševní zdraví. Neznamená to tedy, že se nemůžete zeptat na dovolenou, ale buďte v tomto ohledu strategičtí. „Pokud se člověka, který bude vaším šéfem, zeptáte hned při první interakci, může to vyznít tak, že to s prací nemyslíte vážně,“ vysvětluje Vicki.
Co říct místo toho: „Máte seznam výhod?“
Téma dovolené na zotavenou se pravděpodobně objeví v průběhu přijímacího řízení. Pokud však náhodou spolupracujete s náborovým pracovníkem, není od věci požádat ho o přehled benefitů společnosti. V něm se dozvíte informace o zdravotním pojištění, flexibilních podmínkách HO a dalších výhodách, které může společnost nabízet.
Neříkejte: „Jak je tato práce placená?“
Samozřejmě se chcete ujistit, že dostanete zaplaceno podle svých možností, ale stejně jako v případě dovolené na zotavenou je i dotaz na plat otázkou taktu. „Lidé si chtějí být vědomi času druhých. Zaměstnavatel tedy nechce dojít na konec pohovoru jen proto, aby se dozvěděl, že plat je z pohledu uchazeče o zaměstnání příliš nízký.„
Co říct místo toho: „Jaké je platové rozpětí pro tuto pozici?“
Opět je důležité začít rozhovor o platu dříve než později, ale namísto přesného čísla uveďte potenciálnímu zaměstnavateli rozmezí. „Při úvodním rozhovoru o platu se držte na vysoké úrovni, mluvte zeširoka a snažte se, aby zaměstnavatel nejprve řekl určitou částku,“ radí Vicki. „Zaměstnavatel se chce ujistit, že nepřekračujete jeho možnosti, protože nechce trávit čas s jedním kandidátem, když nejste oba na stejné vlně.“
Zdroj: Pure