Dagmar (28): Mám staršího pracháče, který mi platí i 10 tisíc za jedno rande! Tento život musíte oddělit od reálného
Před šesti měsíci jsem se rozhodla stát se „sugar baby“, jak se tomu říká například v USA. To je forma randění, při níž jeden z partnerů finančně podporuje druhého, často formou peněz nebo darů. Jako žena z velkoměsta, která má zálibu ve společenských úchylkách, jsem si řekla, že by mi tento životní styl mohl vyhovovat, začala vyprávění 28letá Dagmar.
Můj důvod byl jednoduchý. Byla jsem frustrovaná z randění s muži v mém městě. Možná jsem jen zažila příliš mnoho schůzek na seznamce, které skončily průměrnou konverzací. Moje denní práce mi nabízí kontrolu nad mým rozvrhem, protože nepracuji tradiční osmihodinovou dobu. Chtěla jsem si doplnit příjem a trochu se u toho pobavit, a tak jsem se rozhodla, že si zkusím najít staršího pracháče.
Během půl roku jsem se seznámila s několika velmi zajímavými lidmi, nemluvě o tom, že jsem dostala desetitisíce korun v hotovosti, výlety po celé zemi, přístup do pětihvězdičkových hotelů a restaurací a drahé dárky, jako jsou boty a oblečení, které bych si za normálních okolností nikdy nemohla dovolit.
Za šest měsíců jsem navázala vztah s muži, kteří mi platí 10 tisíc za rande a kupují mi boty a oblečení od návrhářů, které bych si sama nikdy nemohla dovolit. Večeřela jsem v restauracích, kde byl účet 8 tisíc, a stejně jsme odcházeli hladoví. Trávila jsem víkendy zastrčená v pětihvězdičkových hotelech a líně si objednávala pokojovou službu s krkolomnými přirážkami.
I když jsem si užívala drahé večeře a pobyt v luxusních hotelech, nakonec jsem hledala přátelský vztah, který by mi poskytoval peněžní příspěvek. Někteří muži si nepřejí poskytovat peněžní příspěvky a já se setkávání a randění s těmito muži vyhýbám.
Běžnou praxí je přijmout identitu oddělenou od identity v reálném životě. Na svém online profilu používám obecné jméno a svou skutečnou identitu nezveřejňuji, v některých případech dokonce ani poté, co se se svým boháčem setkám osobně.
Jsem ráda, že to dělám, protože každý muž, kterého jsem poznala, si svou identitu střeží podobně. Vytvoření alter ega doporučuji každému, kdo zvažuje tento typ vztahu vyzkoušet, dodává Dagmar.
Zatímco někteří lidé považují tento vztah za formu sexuální práce, seznamky a někteří členové včetně Dagmar tuto nálepku odmítají. „Nemusím s nimi spát, když nechci,“ svěřila se na závěr Dagmar.
Co si o takovémto typu randění a výdělku myslíte vy? Měly byste odvahu to zkusit?