I v dnešní době se najdou komunity, kde jsou ženy utlačované. Tajemné místo Francie

Feminismus nacházíme v různých podobách. A ani dnes neexistuje jednotný názor na to, jaká by vlastně měla být ta správná role ženy ve společnosti. Je překvapivé, že v dnešní moderní době můžeme najít komunity, kde nemá svá práva muž, natož tak žena. Jednu takovou představuje pařížská komunita Rodina, která uzavírá manželství jen mezi svými rodinnými členy. Člověk zde není ničím, je schován za skupinou s přísnými pravidly. V současné době se o toto hnutí zabývá organizace Miviludes, která se obává o zdraví a duševní vývoj stovky dětí, jež jsou součástí komunity, uvádí The Limited Times.

Málokterá z nás si dovede představit, že by jejím životním cílem musela být jen role hospodyňky, matky a milenky. Žádný kadeřník, kosmetika, koníčky. Pokud se někdy budete procházet romantickou Paříží, vzpomeňte si na to, že v její východní části sídlí izolovaná skupinka, která má přibližně 3 000 členů. Ti věří, že jsou Bohem vyvolení a očekávají konec světa.

Dívky mají v komunitě jasné poslání. Úkolem je rodit děti, a to už od útlého věku, a starat se o domácnost. Mají zakázáno nejen pracovat, ale také například nosit kalhoty, stříhat si vlasy, tancovat. Antikoncepce a potrat je tabu. Proto se Rodina velmi rychle rozrůstá. Některé domácnosti mají až 18 dětí. „Jen moje babička má přes sto vnoučat,“ uvedl bývalý člen. Důstojný pohřeb mají ženy zakázaný. Jakmile některá zemře, je vhozená do společné hrobky k ostatním zesnulým ženám.

Několik dívek, které se rozhodly odejít, popsalo sexuální zneužívání dětí a žen uvnitř komunity. Jedna z nich uvedla: „Dětská oběť nemá žádnou možnou pomoc, protože je zavřená v komunitě, kde je heslem mlčení. „ Na základě těchto tvrzení probíhá několik sociálních šetření. Avšak nedůvěra Rodiny vůči okolnímu světu vyšetřování komplikuje.

Logicky dochází ke sňatkům mezi příbuznými. Důsledky jsou často dramatické. Děti počaté rodiči, kteří jsou pokrevně spříznění, čelí většímu riziku dědičných chorob. Některé děti tak umírají v kojeneckém věku, jiné jsou postižené vzácnými patologiemi, nebo trpí rakovinou. Pro členy je to však vůle Boží. Kontakty s lékaři jsou minimální. Často tak dochází ke zbytečným úmrtím.

Ale ani muži tady nemají na růžích ustláno. Mají sice povoleno pracovat, ale nesmí se ucházet o vedoucí místa. Lékař, právník a podobné profese jsou zakázané. Proto většinou pracují na podřadných pozicích.

Každé prostředí má odlišný pohled na ženskou otázku. Můžeme si oddechnout, že žijeme ve společnosti, která nám umožňuje realizaci ve všech směrech života.

Zdroj: The Limited Times, Světoběžník.info