Můžete mít strach z intimity a ani o tom nevíte: Zde jsou příznaky podle terapeutů

Intimita může být stejně silná a krásná jako zastrašující. Existuje mnoho příkladů toho, jak může strach z intimity vypadat. Ne vždy zahrnuje romantické vztahy a emocionální intimitu. Může existovat mezi přáteli, členy rodiny i romantickými partnery – existuje mnoho různých typů intimity, píše magazín Insider.

Podle výzkumu můžeme hovořit o 4 základních typech intimity

• Fyzická intimita, jako je sex a sexuální kontakt
• Emocionální intimita, jako je otevření se o svých emocích a navázání osobního pouta
• Kognitivní intimita, jako je sdílení nápadů a názorů
• Zážitková intimita, jako je sdílení aktivit a trávení času s někým

Strach z intimity obvykle vyplývá z negativní zkušenosti v dětství, říká psychoterapeut Stephen Hirsch. 

„Ať už se jedná o násilného rodiče, rodiče alkoholiky, rozvod nebo cokoliv jiného, ​​v raném životě člověka se může stát něco, co způsobí, že se cítí nejistě, když si dovolí být zranitelný a k někomu se připoutat,“ říká.

Pokud si myslíte, že vy nebo někdo, koho znáte, může mít strach z intimity, zde je několik různých znaků, které byste měli hledat, a také několik tipů, jak problémy s intimitou řešit.

Známky strachu z intimity

Strach z intimity má široké spektrum, takže každý jej prožívá jinak, říká terapeut Gary Katz.

Přesto existuje několik charakteristických znaků vyhýbání se intimitě, na které si můžete dát pozor, ať už u sebe nebo vašeho partnera.

• Seriálové randění: Seriálové randění znamená, že s každým partnerem randíte jen velmi krátce, jako krátká epizoda seriálu. Nutně to neznamená, že se bojíte intimity. Když však pravidelně chodíte na první, druhé nebo třetí rande, ale další už se nekoná, protože zjistíte, že nejste schopni překonat další fáze vztahu, i když byste chtěli, může se jednat o strach z intimity.
• Vyhýbání se smysluplným rozhovorům: Pokud naplníte svůj rozvrh pracovními nebo společenskými závazky a v důsledku toho nemáte čas na hluboké rozhovory, mohlo by to zabránit tomu, aby se vaše vztahy posunuly do intimnější fáze.
• Ztráta fyzického zájmu o partnera v průběhu času: Po šesti měsících až roce chození můžete ztratit fyzický zájem o svého partnera (partnery), někdy až do té míry, že nebudete schopni dosáhnout sexuálního vzrušení. Jedná se o fyzickou reakci na strach z intimity a odmítnutí.
• Vyhýbání se emoční zranitelnosti: Když dostanete příležitost otevřít se, můžete ze strachu ze zranitelnosti ustoupit od konverzace.
• Sebe-sabotáž: Abyste se vyhnuli odmítnutí, můžete podvědomě sabotovat vztah. Může to být prostřednictvím malých věcí, jako je pokračování v návycích, které váš partner nenávidí, nebo velkých věcí, jako je náhlé ukončení jinak zdravého vztahu.

Někdy se lidé bojí jednoho typu intimity, ale jiného ne. Například lidé, kteří se bojí emocionální intimity, ale ne fyzické intimity, mohou mít často příležitostný sex, ale nevyhovují jim dlouhodobé vztahy, říká Gary Katz.

Na druhou stranu, někdo, kdo se bojí fyzické intimity, ale emocionální intimity ne, se může vyhýbat sexu nebo se necítit příjemně během fyzicky intimních interakcí. To se podle studie často týká těch, kdo přežili sexuální napadení, říká Sari Cooper, terapeutka a ředitelka Centra pro lásku a sex . 

Příčiny strachu z intimity

Ve většině případů začíná strach z intimity v dětství, říká Hirsch. A to vše souvisí s pocitem odmítnutí. 

Tento pocit může být buď výsledkem vážného traumatu. Pokud vás například jeden nebo více rodičů opustilo, byli závislí na návykových látkách, nebo trpěli duševní chorobou, která narušila jejich schopnost uspokojovat vaše potřeby, pravděpodobně to bránilo silnému pozitivnímu poutu mezi vámi a rodiči.

Nebo vaše obavy z intimity mohou být způsobeny něčím méně závažným, například, pokud vaši rodiče byli zaujatí svým vlastním duševním zdravím, stresem nebo dlouhou pracovní dobou, nad vašimi potřebami.

Pointa je, že pokud si dítě myslí, že jeho pečovatelé nemohou nebo nechtějí uspokojit jeho potřeby, dítě se může začít cítit méně hodnotně – jako by s ním něco nebylo v pořádku. V budoucnu by je to mohlo vést k tomu, že se nebudou otevírat ostatním, protože se obávají dalšího odmítnutí.

Studie dokazují, že odmítnutí rodiči v dětství – a zejména odmítnutí matkou – je silně spojeno se strachem z intimity v dospělosti. V některých případech mohou děti naopak z úzce spjatých rodin vyrůstat s pocitem, že jim chybí soukromí a pocit kontroly nad svými životy. V dospělosti je to může přimět k tomu, aby se lidé vyhýbali intimitě, když se snaží zachovat si svou svobodu jednání. 

Jak překonat strach z intimity

Mít strach z intimity je velmi běžné a není se za co stydět. ,,Všichni ho máme, jen v různých úrovních,“ říká Katz. Pokud chcete překonat strach z intimity, nejlepší možností je terapie . To může zahrnovat ponoření se do vaší minulosti, abyste rozpoznali své spouštěče, identifikovali hlavní příčinu (příčiny) strachu z intimity a rozvinuli soucitný vztah se zraněnými částmi vaší psychiky.

Pokud jste ve vztahu, párová terapie by byla také vhodná. Skupinová terapie může být také skvělou volbou, protože vám umožňuje aktivně praktikovat intimitu se členy skupiny a zároveň zkoumat zdroj vašeho strachu z intimity.

Hlavním zaměřením pro odstranění problému by mělo být nalezení terapeuta, se kterým si sednete. „Pokud jste s někým, o kom máte pocit, že vás opravdu dostane z problému, věříte že vám rozumí a opravdu vám může pomoci, je to v drtivé většině to nejdůležitější,“ říká Katz.

Pokud například pravidelně odmítáte plány s přáteli nebo zvednete telefon místo toho, abyste se zapojili do emocionálního rozhovoru s partnerem, pozastavte se nad tímto chováním a pak se pokuste jej v malém měřítku změnit.

Přestože je to běh na dlouhou trať, na jeho konci je nejspíš řešení.

Zdroj: Insider, studie, výzkum