Nejhorší tavený sýr v akci. Na první pohled vypadá skvěle, ale obsahuje víc tuku než sýra
Levný, krémový a docela lákavý na pohled. Jenže právě akční tavené sýry mívají složení, které by si člověk možná rozmyslel dát na chleba. Někdy je totiž tuku víc než samotného sýra, a to už s výživou dost zamává.
V obchodech se takové akce objevují pořád dokola. Velké balení, nízká cena, rychlé rozhodnutí. Jenže cenovka je jen část příběhu, zbytek je schovaný v drobném textu na obalu a ten se často nečte. U tavených sýrů se přitom kvalita liší víc než by se zdálo.
Tavený sýr není totéž co klasický sýr. Vzniká roztavením jiných sýrů a přidáním tavicích solí, které zajistí hladkou hmotu a delší trvanlivost. Problém začíná ve chvíli, kdy se část sýra nahradí levnějšími tuky a různými příměsemi, to pak už není úplně to co by člověk čekal.
Na etiketě hledejte víc než jen název
Důležitý údaj je podíl skutečného sýra. Ve složení by být měl, i když ho někdy člověk hledá chvíli. U lepších výrobků bývá kolem 40 až 50 procent, levnější varianty jdou klidně níž a to docela výrazně. Zbytek tvoří voda, tuky a další látky.
Hlídat se vyplatí i tuk. Některé akční výrobky mají přes 20 gramů tuku na 100 gramů, což by samo o sobě nevadilo, kdyby šlo o tuk ze sýra. Jenže často jde o přidané rostlinné tuky, a tím se kvalita posouvá jinam, ne zrovna lepším směrem.
Proč výrobci sahají po levnějších náhražkách
Důvod je vlastně jednoduchý. Cena. Přírodní sýr stojí víc než směs vody a tuků, to je realita. Když se přidá rostlinný tuk nebo škrob, výrobek drží tvar, má správnou konzistenci a výroba je levnější. Na pohled rozdíl skoro nepoznáte, ale složení už je jinde.
Pojem rostlinný tuk zní nevinně, ale v praxi to často znamená třeba palmový tuk. Je levný a dobře se s ním pracuje. Pro spotřebitele to znamená víc nasycených mastných kyselin, které při časté konzumaci zatěžují srdce a cévy, i když občas to člověk asi neřeší.
Tavicí soli jsou další věc, která se objevuje ve složení. Pomáhají spojit tuk a vodu do jedné hladké hmoty. Bez nich by tavený sýr vypadal úplně jinak, spíš by se rozpadal. Samy o sobě nejsou problém, jen ukazují že jde o technologicky upravený výrobek, ne čistý sýr.
Které signály varují už při nákupu
Není to žádná věda. Stačí pár vteřin a člověk má jasno, i když ne vždycky se chce číst složení.
- nízký podíl sýra ve složení
- přítomnost rostlinného tuku
- dlouhý seznam přídatných látek
- podezřele nízká cena oproti ostatním
Když se tyhle znaky sejdou dohromady, většinou jde o produkt, který má se sýrem společné hlavně jméno. Obsah už tolik ne.
Co to znamená pro běžného spotřebitele
Když si někdo dá tavený sýr jen občas, nic zásadního se neděje. Horší je to při pravidelné konzumaci. Vyšší příjem nekvalitních tuků může postupně přispět ke zvýšení cholesterolu a dalším potížím, které se pak řeší složitěji.
Zajímavé je, že cenový rozdíl mezi lepším a levným výrobkem nebývá tak velký, jak to na první pohled vypadá. Na jednu porci jde o pár korun, někdy i méně. Přesto lidé často sáhnou po nejlevnější variantě, zvyk nebo rychlé rozhodnutí.
Kdo chce mít jistotu, měl by vybírat výrobky s jasně uvedeným podílem sýra a bez rostlinných tuků. Případně zvolit klasický sýr a prostě si ho rozetřít, chuť bývá výraznější a člověk ví co jí.
Akce mají svoje místo, to bez debat. U tavených sýrů se ale vyplatí na chvilku zastavit a podívat se blíž. Rozdíl mezi výrobkem, který jen dobře vypadá a tím, který má nějakou hodnotu, bývá schovaný v pár řádcích textu na obalu, a ty rozhodují.
Zdroje: szpi.gov.cz, dtest.cz, efsa.europa.eu, who.int
