Kdo najde v knihovně starý atlas světa z 50. let? Sběratelé teď tyto mapy vykupují za tisíce korun
Staré atlasy světa z poloviny minulého století mizí z polic rychleji než by člověk čekal. Sběratelé i investoři v nich začali vidět hodnotu, která dřív unikala pozornosti a ceny u některých kusů během pár let znatelně vyrostly. Rozhodují přitom drobnosti, kterých si laik často ani nevšimne.
Na první pohled působí jako zapomenuté knihy s ošoupanými deskami, nic zvláštního. Jenže právě atlasy z padesátých let nesou stopu doby kdy se mapa světa měnila skoro každým rokem. Po válce vznikaly nové státy, jiné mizely a hranice se posouvaly víc než dnes. I proto z nich je nejen historický dokument ale i sběratelská věc.
V posledních letech je o ně větší zájem, hlavně tak pět let zpátky to začalo být vidět. Na aukcích se běžně objevují kusy za několik tisíc korun, někdy i víc. Ty opravdu pěkné, zachovalé a kompletní se klidně dostanou přes deset tisíc, zvlášť když mají původní přílohy nebo podpis vydavatele.
Proč právě atlasy z 50. let získávají na hodnotě
Hraje roli kombinace historie a toho že jich prostě není tolik. Náklady tehdy nebyly velké a navíc spousta výtisků nepřežila v dobrém stavu. Papír byl horší kvality, snadno se poškodil, což dnes paradoxně zvedá cenu těch co vydržely.
Důležitý je i obsah samotných map. Najdete tam třeba rozdělené Německo nebo koloniální Afriku, což už dnešní atlasy neukazují. Právě tyhle detaily dávají starým atlasům zvláštní hodnotu, sběratelé oceňují autenticitu i přesnost tehdejšího pohledu.
Jak poznat cenný atlas a na co si dát pozor
Ne každý starý atlas má vysokou cenu, to je potřeba říct rovnou. Záleží na několika věcech a někdy i na maličkostech. Stav knihy je zásadní, chybějící stránky nebo větší poškození cenu snižují dost výrazně. Naopak původní vazba a kompletní obsah ji zvyšují.
Roli hraje i vydavatel. Atlasy z známějších evropských nakladatelství bývají žádanější i když to není pravidlo. Důležitý je taky rok vydání, období krátce po roce 1945 je pro sběratele asi nejzajímavější protože zachycuje rychlé změny ve světě.
- kompletní mapové listy bez trhlin
- původní obálka a vazba
- jasně uvedený rok vydání
- co nejméně poznámek tužkou nebo perem
Často se zmiňuje pojem první vydání. To znamená první tištěnou verzi knihy a u atlasů může mít vyšší cenu, protože ukazuje mapy v původní podobě bez pozdějších úprav nebo zásahů.
Kde atlasy hledat a jak s nimi naložit
Největší šanci mají lidé doma ani o tom neví. Staré knihovny po prarodičích občas skrývají věci, které by člověk nečekal. Atlasy se dají najít i na bleších trzích nebo v antikvariátech, kde je někdo prodá levněji než by mohl.
Když takový atlas objevíte je lepší postupovat opatrně. Nevystavovat ho vlhkosti ani přímému slunci, a rozhodně se nepouštět do neodborných oprav. I malý zásah může snížit hodnotu víc než by se zdálo. Lepší je poradit se s antikvářem nebo někým kdo se starými mapami zabývá.
V poslední době roste zájem i mezi mladšími lidmi, nejde už jen o sběratelství. Pro někoho je to i forma investice. Staré mapy patří mezi takzvaná alternativní aktiva, tedy majetek který není přímo navázaný na finanční trhy.
Možná tak doma nemáte jen starou knihu, ale věc která má dnes konkrétní hodnotu. Stačí ji otevřít a podívat se trochu jinak než dřív.
Zdroje: antikvariaty.cz, aukro.cz, sberatel.info, britannica.com
