Našla jsem doma starou brož s červeným kamenem. V klenotnictví mi řekli cenu, která mi vyrazila dech

Na první pohled obyčejná věc ze šuplíku po babičce, nic zvláštního. Jenže někdy právě takové drobnosti mají hodnotu, kterou by nečekal ani člověk z oboru. Přesně tohle se stalo ženě z Brna, když narazila na starou brož s červeným kamenem.

Do klenotnictví šla spíš ze zvědavosti, čekala pár stovek maximálně. Místo toho ale přišel odhad v desítkách tisíc korun, což ji dost zaskočilo. Podobné situace nejsou zas tak vzácné, jak by se mohlo zdát.

Starožitníci u nás často říkají, že lidé doma mívají věci, o kterých vlastně nic moc neví. U šperků nerozhoduje jen vzhled, ale i materiál, původ nebo stáří. Červený kámen, který vypadá jako obyčejné sklíčko, může být klidně granát, rubín nebo spinel. A to už je jiná liga.

V tomhle případě sehrál roli detail. Brož nebyla jen ozdoba, spíš ukázka poctivé zlatnické práce z první poloviny 20 století. A právě takové kusy dnes sběratelé docela shánějí.

Jak poznat, že šperk není obyčejný

Odborník se dívá na věci, které laik snadno přehlédne. Přitom právě ty rozhodují. Třeba puncovní značka, malé znamení na kovu, které říká něco o ryzosti zlata nebo stříbra. V Česku tohle hlídá Puncovní úřad.

Pak je tu brus kamene. Přírodní kameny mívají drobné nedokonalosti, nic není úplně perfektní. Syntetické kusy bývají až podezřele čisté. Rozdíl se někdy pozná hned, jindy až v laboratoři.

Důležitý bývá i původ. Šperky z první republiky, nebo ještě starší, mají často i historickou hodnotu, což cenu klidně znásobí. A někdy rozhoduje i jméno autora, pokud jde o známého zlatníka, i když to laik třeba ani netuší.

Proč mají červené kameny vysokou cenu

Červené kameny patří dlouhodobě mezi ty nejvíc žádané. Rubíny se řadí k úplné špičce, společně s diamanty. Cena se u nich odvíjí od barvy, čistoty i velikosti, není to jen o tom že se lesknou.

Nejcennější bývají kameny sytě červené, bez viditelných vad. Jakmile je barva slabší nebo jsou uvnitř praskliny, hodnota jde dolů. Není to ale vždy tak jednoduché.

České granáty mají zvláštní postavení. Jsou menší, ale mají hlubokou barvu, která je pro ně typická. Těží se hlavně v severních Čechách a tradice je dlouhá. Šperky s pravými granáty se prodávají i v zahraničí, někdy překvapivě dobře.

Velkou roli hraje pravost. Na trhu je spousta napodobenin, sklo nebo syntetika. Vypadají podobně, ale hodnotou jsou úplně jinde. Proto se vyplatí nechat si věc posoudit odborníkem, i když to něco stojí.

Co udělat, když doma najdete podobný poklad

Najít starý šperk může být náhoda. První chyba bývá, že ho člověk začne drhnout a čistit vším možným. Tím se ale hodnota může snížit, někdy i dost.

• zajděte do certifikovaného klenotnictví nebo za odhadcem
• nechte si vystavit písemný posudek, ať máte něco v ruce
• pokud uvažujete o prodeji, porovnejte víc nabídek

Podle Asociace starožitníků ČR zájem o historické šperky roste. Není to jen o kráse, ale i o investici. Lidé hledají jiné možnosti než klasické ukládání peněz, a šperky se v tomhle směru docela osvědčují.

Příběh, který mění pohled na staré věci

Majitelka brože se nakonec rozhodla, že ji neprodá. Nechala si ji jako rodinnou památku. „Najednou to nebyl jen doplněk, ale kus historie,“ řekla později.

Podobné momenty mají zvláštní efekt. Člověk začne koukat jinak na věci, které má doma už roky. Šperky, hodinky nebo třeba porcelán často jen leží někde vzadu, bez zájmu.

Přitom mohou mít nejen finanční hodnotu, ale i kulturní nebo osobní. A někdy stačí málo, otevřít starou krabičku a podívat se pořádně.

Takže pokud na něco takového narazíte, neberte to na lehkou váhu. Může to být drobnost, jasně. Ale taky něco, co vás překvapí víc než byste čekali.

Zdroje: puncovniurad.cz, asociacestarozitniku.cz, gia.edu, gemselect.com