Sousedka polila rajčata roztokem z kopřiv. Nejdřív to smrdělo, ale pak jsem viděla tu úrodu bez jediné vady
Zápach od sudu na zahradě člověka spíš odradí než naláká. Jenže právě tahle podivná jíchá z kopřiv umí s rajčaty věci, které bych dřív nečekala. Nakonec jsem si ověřila že to není žádná povídačka, ale docela prostý způsob jak rostlinám pomoct.
Když jsem sousedku viděla jak bere konev s tmavou tekutinou, říkala jsem si že to nedopadne dobře. Jenže za pár týdnů bylo všechno jinak. Rajčata zesílila, listy měly tmavší barvu a plody byly hezké, bez vad. To mě donutilo zjistit co v tom vlastně je.
Kopřiva není jen obyčejný plevel jak si dost lidí myslí. Má v sobě dost dusíku, draslíku i železa, což rostliny potřebují skoro pořád. Když se nechá ve vodě zkvasit, vznikne takzvaný kopřivový výluh. Ten rostliny přijímají docela rychle, někdy až překvapivě.
Proč kopřivy fungují jinak než běžná hnojiva
Kopřivová jíchá nepůsobí stejně jako kupovaná hnojiva. Nejde jen o živiny, ale i o to co dělá v půdě. Podporuje mikroorganismy a ty pak pomáhají rozkládat zbytky v zemině, takže se živiny líp dostanou ke kořenům.
Výhodou je i to že je to šetrnější řešení. Když to člověk nepřežene, nehrozí tak snadno přehnojení a v půdě nezůstávají zbytky chemie. Rajčata pak rostou tak nějak přirozeněji a chuť bývá výraznější, i když to zní možná trochu zvláštně.
Jak si kopřivový výluh připravit
Není to složité, ale pár věcí je dobré dodržet. Ideální jsou mladé kopřivy, ještě před květem. Tehdy mají nejvíc látek které rostliny využijí. Nasekáte je, zalijete vodou a necháte být.
- nádobu naplňte kopřivami asi do dvou třetin
- zalijte vodou aby byly ponořené
- nechte stát někde v teple zhruba 7 až 14 dní
- občas promíchat není na škodu
Hotový roztok poznáte podle tmavé barvy a dost silného zápachu. Před použitím ho radši nařeďte, zhruba 1 ku 10. Když je moc silný, rostlinám to nesedí a může jim to spíš uškodit.
Záleží i na tom kdy ho použijete. Nejvíc se osvědčilo zalévat jednou týdně ke kořenům. Na listy to moc nedávejte, někdy se stane že se poškodí.
Co se na rajčatech začne měnit
Po nějaké době jsou změny docela vidět. Rostliny zesílí, listy mají sytější barvu a celkově působí zdravěji. Navíc lépe odolávají škůdcům, což se hodí.
Dusík podporuje hlavně listy, zatímco draslík je důležitý pro plody. Zkušenost moje i lidí okolo je taková, že rajčata mají méně prasklin a různých skvrn. Asi to souvisí s tím že rostlina má všechno co potřebuje.
Na co si dát pozor aby to fungovalo
I když jde o přírodní věc, chyby se dělají snadno. Nejčastější je moc silný roztok nebo časté používání. Pak se objeví žloutnutí listů a to není dobré znamení.
Roli hraje i voda. Dešťová je lepší než kohoutková, protože neobsahuje chlor. Ten může narušit jak kvašení tak i půdní život. Taky platí že starý výluh už nemá takový účinek, takže ho nenechávejte stát moc dlouho.
Když chcete efekt ještě trochu zlepšit, dá se to kombinovat s kompostem. Ten dodá další organickou hmotu a půda pak líp drží živiny.
Kopřivy tak nejsou jen otravný plevel co pálí při doteku. Dá se z nich udělat levné a funkční hnojivo které má smysl. Ten zápach sice není nic příjemného, ale výsledky to docela rychle vynahradí.
Zdroje: gardeningknowhow.com, rhs.org.uk, bonnieplants.com, almanac.com
