Důchod v 65 letech se vyplatí jen někomu. Podívejte se na tabulku, která ukazuje přesné částky penzí
Odejít do důchodu v 65 letech působí jako jistota, jenže realita bývá trochu jiná. Výše penze se mění podle příjmů, odpracovaných let i toho, kdy přesně člověk odejde. Novější čísla naznačují, že někdo si polepší když zůstane déle, jiný tím naopak nic moc nezíská.
Rozhodování není jen o věku. Český systém má pevnou část a pak zásluhovou složku, která se odvíjí od výdělků během života. V praxi to znamená, že dva lidé ve stejném věku klidně pobírají dost rozdílné penze, i když to na první pohled nedává smysl.
Podle dat ČSSZ se průměrný starobní důchod drží okolo 20 tisíc korun. Jenže průměr je ošidný, dost lidí se na něj vůbec nedostane. Naopak ti s vyššími příjmy ho překročí poměrně snadno.
Jak věk odchodu mění výši penze
Každý další rok v práci se do důchodu nějak promítne. Je to díky procentní výměře, která roste s dobou pojištění. Když člověk odejde dřív stát mu částku krátí a to už natrvalo. Při pozdějším odchodu se naopak přičítá.
Rozdíly nejsou malé. U běžného příjmu to dělá klidně stovky i tisíce korun měsíčně, a za roky z toho vznikne docela velká suma.
Modelové srovnání ukazuje jasný trend
Pro představu se hodí jednoduchý model. Představme si člověka s průměrnou mzdou a asi 40 lety pojištění, nic extrémního.
- odchod v 63 letech znamená nižší důchod kvůli krácení
- odchod v 65 letech přináší tak nějak standard
- odchod v 67 letech už penzi zvyšuje díky delší době pojištění
Rozdíl mezi těmito variantami může být i přes 15 procent měsíčně. To už je znát hlavně u lidí, kteří nemají jiné úspory bokem.
Ekonomové na to upozorňují dlouho. Systém je nastavený tak, aby motivoval zůstávat v práci déle, není to náhoda ale reakce na stárnutí populace a tlak na rozpočet.
Kdo na odchodu v 65 letech vydělá a kdo ne
V 65 letech se to vyplatí hlavně lidem s průměrnými příjmy a celkem stabilní kariérou. U nízkopříjmových skupin už rozdíl nebývá tak výrazný, i když pracují déle. Do hry vstupují redukční hranice, které vliv příjmů omezují.
Často se zmiňuje osobní vyměřovací základ. Je to v podstatě průměr příjmů přepočítaný podle pravidel, které nejsou úplně intuitivní. Právě z něj se pak počítá kolik se do penze započítá.
Na co si dát pozor před rozhodnutím
Nejde jen o čísla. Roli hraje zdraví, typ práce nebo i rodinná situace. Fyzicky náročné profese někdy prostě neumožní pracovat déle, i když by to finančně dávalo smysl.
Vyplatí se podívat na orientační kalkulačky a zkusit si víc scénářů. A taky sledovat změny v zákonech, ty se občas upravují a může to mít dopad.
Jednoduchý závěr úplně neexistuje. Pokud má člověk stabilní příjem a zvládne pracovat déle, vyšší věk odchodu většinou přinese víc peněz. Není to ale pravidlo pro každého.
U nízkých příjmů se rozdíl někdy ztratí, nebo není tak velký jak by se čekalo. Rozhodnutí tak zůstává dost individuální a každý by si měl projít vlastní čísla.
Každý rok navíc může znamenat vyšší důchod, ale jen za určitých podmínek. Je dobré je znát dřív než člověk podá žádost, později už se to těžko mění.
Zdroje: cssz.cz, mzcr.cz, czso.cz, mfcr.cz
