Co (ne)říkat lidem trpícím depresemi a úzkostmi?

Zatímco většina lidí se čas od času něčeho obává, někteří lidé trpí úzkostnými poruchami, které se vyznačují nepřiměřenou úzkostí. Úzkostná porucha může po delší dobu narušovat jejich schopnost každodenního fungování. Zde jsou některé z věcí, které byste měli a neměli říkat lidem s úzkostí. Připravenost vám může pomoci být lepším zdrojem podpory pro přítele, partnera, kolegu nebo známého, říká Insider.

„Přestaň si s tím dělat starosti“

Tato odpověď je nekonstruktivní. Naznačuje, že osoba trpící úzkostí si tuto reakci vybírá. Přenáší vinu na osobu, která s ní bojuje, a také naznačuje, že ji může libovolně zapínat a vypínat jako vypínač. Takto úzkost nefunguje. Tento zdánlivě užitečný přístup obrací vaši vztahovou dynamiku proti člověku s úzkostí.

„Jsi úzkostlivý člověk“

Nikdo nechce být označován za něco, co mu způsobuje obrovský stres a bolest. Označování člověka na základě jeho úzkostných příznaků může být škodlivé pro jeho sebepojetí, protože se tím vysílá signál, že ostatní považují jeho úzkost za charakteristický rys.

„Proč by tě to mělo znepokojovat?“

„Vždyť je to jenom otázka času.“ Z této odpovědi vyplývá, že by lidé neměli být znepokojeni a jejich reakce je neoprávněná. Tím, že to řeknete, se stavíte proti dotyčnému, místo abyste se s ním spojili proti jeho úzkosti. Úzkost je stav, který má často příčiny, jež člověk nemůže ovlivnit.

„Prostě na to nemysli“

To naznačuje, že jejich úzkost lze snadno vyřešit. Osoba s úzkostí pravděpodobně zná nejjednodušší způsob, jak svůj problém vyřešit, ale má pocit, že toho není schopna. K tomu, aby se člověk s úzkostí podělil o vnitřní fungování svých duševních procesů, je zapotřebí značná míra zranitelnosti. Nakonec se může stát, že za vámi přestane váš kamarád chodit a sdílet to, co ho trápí.

Co říct místo těchto nevhodných frází?

Zkuste říct: „Tady a teď ti nic neublíží,“ nebo „Jsem tady, budu sedět s tebou, zatímco se budeš snažit uvolnit“. Dále si s ním zkuste promluvit prostřednictvím vizualizace: „Vzpomínáš si, jak jsme byli na břehu jezera? Přemýšlej o tom, jak to bylo krásné. Vyprávěj mi o tom.“

Používejte vědomé uvědomování: Pomozte člověku přivést pozornost k tomu, co se děje tady a teď. Můžete si vybrat nějaký předmět v místnosti, například umělecké dílo, domácího mazlíčka nebo kousek čokolády, a nechat ho to prozkoumat co nejvíce smysly. Doporučuje se požádat člověka, aby popsal, co vidí, co slyší, jak to voní nebo chutná.

Zdroj: insider.com