Nejhorší tavený sýr v akci. Na první pohled vypadá skvěle, ale obsahuje víc fosfátů než sýra

Levné tavené sýry lákají hlavně cenou a tím, že se hezky roztírají. Když se ale člověk podívá na složení trochu víc, vyjde z toho něco jiného. U některých výrobků je víc přidaných látek než samotného sýra, a to se projeví jak na chuti tak i na zdraví.

V supermarketech jsou plné regály akcí, kde tavený sýr stojí skoro nic. Výrobci dobře ví proč to funguje. Nízká cena přitáhne, krémová konzistence pak člověka přesvědčí. Jenže ta textura často nevzniká tak úplně přirozeně.

Důležitou roli mají takzvané tavicí soli, nejčastěji fosfáty. Právě ty spojí různé složky dohromady, tuk, vodu i zbytky sýrů, do jedné hladké hmoty. Problém nastává ve chvíli kdy jich je víc než samotného mléčného základu.

Co přesně jsou fosfáty a proč se používají

Fosfáty jsou sloučeniny fosforu. V potravinářství se používají běžně, fungují jako stabilizátory a emulgátory. Jednoduše řečeno pomáhají spojit tuk s vodou aby držely pohromadě.

Díky nim se tavený sýr nerozpadá a zůstává hladký. V malém množství to není nic špatného, tělo fosfor potřebuje třeba pro kosti. Potíž je spíš v tom kolik ho přijímáme celkově, hlavně z průmyslově zpracovaných potravin.

Když složení mluví jasně

Mezi jednotlivými výrobky jsou docela velké rozdíly. Ty lepší mají víc skutečného sýra a méně příměsí. Naopak ty nejlevnější často stojí na vodě, škrobech a fosfátech, sýr tam hraje menší roli než by člověk čekal.

Na etiketě se to dá poznat celkem rychle. Sýr by měl být hned na začátku složení. Pokud ho předbíhá voda nebo škrob, není to dobré znamení, výrobek má ke klasickému sýru dost daleko.

Pozor i na označení sýrový výrobek. To znamená že produkt nesplňuje požadavky na sýr a může obsahovat náhražky mléčného tuku. Chuť bývá plošší, někdy až umělá, a výživově to taky není žádná sláva.

Jak nadbytek fosfátů ovlivňuje zdraví

Příliš vysoký příjem fosfátů může organismus zatěžovat. Studie opakovaně upozorňují na souvislost mezi vysokým příjmem fosforu a horším hospodařením s vápníkem. Což se může projevit na kvalitě kostí.

Riziko roste hlavně tehdy, když je ve stravě málo vápníku. Tělo pak hledá rovnováhu a může si vápník brát z vlastních zásob. Neprojeví se to hned, ale dlouhodobě to problém být může, i když to člověk necítí.

Jak vybrat lepší variantu

Při nákupu se vyplatí na chvíli zpomalit a podívat se na etiketu. Rozdíly nejsou jen v ceně ale hlavně ve složení. Čím kratší seznam ingrediencí, tím většinou líp.

• Hledejte výrobky které mají aspoň 40 až 50 procent sýra
• Vyhýbejte se dlouhým seznamům aditiv, někdy je jich zbytečně moc
• Sledujte obsah soli, bývá docela vysoký a člověk si toho nevšimne

Pokud to jde, je lepší sáhnout po klasickém přírodním sýru. Má plnější chuť a i nutričně vychází líp. Tavený sýr si svoje místo najde, ale neměl by být základ jídelníčku.

Akční cena svádí k rychlému nákupu, to zná asi každý. U tavených sýrů ale často platí že levnější varianta znamená horší kvalitu. Stačí pár vteřin u regálu a člověk pozná víc než by čekal, ještě než to dá na chleba.

Zdroje: szpi.gov.cz, efsa.europa.eu, who.int, consumerreports.org