Sousedka polila rajčata roztokem z kopřiv. Nejdřív to smrdělo, ale pak jsem viděla tu úrodu
Sud, který zapáchá někde v rohu zahrady, působí spíš jako omyl než dobrý nápad. Jenže právě kopřivová jícha patří mezi věci, co se znovu vrací do hry. A ne náhodou. Rostliny po ní sílí, listy mají hlubší barvu a úroda bývá znatelně větší.
Když jsem sousedku viděla poprvé, jak leje tmavou tekutinu k rajčatům, moc důvěry to ve mě nevzbudilo. Ten pach byl fakt silný, skoro jako když se rozkládá tráva. Ale za pár týdnů bylo jasno. Její rostliny byly vyšší a takové pevnější, zatímco moje zaostávaly.
Kopřivy se takhle používaly už dávno. Není to nic nového, jen se na to trochu zapomnělo. Dneska se k tomu lidi vrací, hlavně když chtějí méně chemie. Obsahují hodně dusíku, a ten je pro růst listů docela zásadní. Rajčata díky tomu rychle naberou sílu, hlavně na začátku sezony.
Proč kopřivy fungují lépe než běžná hnojiva
Kopřivy nejsou jen plevel co pálí ruce. Mají v sobě i draslík, železo a další drobné látky, které rostlinám prospívají. Dusík pomáhá listům, draslík zase plodům. Dohromady to dává docela vyváženou směs.
Důležitý je i samotný proces kvašení. Během něj se živiny uvolní tak, že je rostliny dokážou snadno přijmout. Není potřeba žádná složitá chemie, efekt se dostaví poměrně rychle, i když to někdy chvíli trvá než si toho člověk všimne.
Jak kopřivovou jíchu správně připravit
Není to složité, ale úplně bez pravidel to taky nejde. Když se to přežene, může to rostlinám spíš uškodit. Základ jsou čerstvé kopřivy, ideálně ještě před tím než vykvetou, tehdy mají nejvíc síly.
- Nasbírat zhruba kilo kopřiv
- Zalít asi 10 litry vody
- Nechat stát 7 až 14 dní
- Občas promíchat, i když se vám nebude chtít
Výsledná jícha je tmavá a dost zapáchá, s tím se musí počítat. Před použitím se ale ředí, většinou jedna ku deseti. Když by se použila neředěná, kořeny to nemusí zvládnout.
Hnojí se zhruba jednou týdně, hlavně když rostliny rychle rostou. Jakmile začnou plodit, je lepší ubrat. Někdo to nedodrží a pak se diví.
Co se změní na první pohled
Po pár týdnech bývá rozdíl docela vidět. Listy ztmavnou, rostliny působí silněji a lépe zvládají sucho. Není to jen hnojivo, funguje to trochu i jako ochrana.
Někteří to používají i jako postřik proti mšicím, ale tam už je potřeba větší ředění. Jinak by se listy mohly poškodit, což se občas stane když to někdo přežene.
Kdy si dát pozor a kde lidé chybují
I když je to přírodní věc, neznamená to že je úplně bez rizika. Častá chyba je, že se hnojí moc často. Rostlina pak žene listy, ale plodů je méně. Vypadá hezky, ale výsledek nic moc.
Další problém je použití bez ředění. Silná jícha může poškodit kořeny a růst se zpomalí, někdy dost. Taky není vhodná pro malé sazenice, ty to nemusí ustát protože ještě nemají silný kořenový systém.
Když se ale dodrží základní věci, výsledek stojí za to. Moje skepse zmizela ve chvíli, kdy jsem ochutnala rajčata od sousedky. Byla pevnější a chuťově výraznější, což mě docela překvapilo.
Kopřivová jícha tak není jen starý trik. Je to docela jednoduchý způsob jak zlepšit úrodu bez zbytečné chemie. Ten zápach sice není nic příjemného, ale člověk si zvykne nebo to prostě vydrží.
Zdroje: rhs.org.uk, almanac.com, bonnieplants.com, gardener.com
