Nejhorší meruňkový džem v akci. Na první pohled vypadá skvěle, ale ovoce v něm najdete jen v popisu

Sklenice plná slibů, realita ale často zůstane někde pod víčkem. Některé meruňkové džemy z akcí mají ovoce spíš na oko a stojí hlavně na cukru a dochucení. Jak vlastně poznat co kupujete, když etiketa neřekne všechno hned?

Levné džemy umí zaujmout. Barva je výrazná, skoro až nepřirozeně sytá, konzistence hutná a na obalu samé krásné meruňky. Jenže když se člověk začte do složení, nadšení rychle spadne. Podíl ovoce bývá klidně jen kolem 20 až 30 procent, někdy i míň.

Takový výrobek sice projde podle zákona, ale chuť tomu odpovídá. Většinu tvoří cukr, voda, různé zahušťovadla. Výsledkem je sladká hmota která má s domácím džemem společný spíš název než obsah.

Co říká etiketa a proč ji číst pozorně

Na obalu najdete údaj podíl ovoce. Říká kolik gramů ovoce připadá na 100 gramů výrobku. U lepších džemů to bývá přes 50 gramů na 100 gramů, někdy i víc.

Důležitý je i seznam složek. Platí jednoduché pravidlo, co je na začátku toho je nejvíc. Když první stojí cukr a meruňky jsou až za ním, je to docela jasné. Takový produkt stojí víc na sladkosti než na ovoci.

Pokud je na prvním místě cukr a meruňky následují až za ním, máte jasno. Takový produkt stojí spíš na sladidle než na ovoci.

Jak výrobci nahrazují chuť ovoce

Nízký podíl ovoce by sám o sobě znamenal nevýraznou chuť. Výrobci to řeší přidáním aromat a kyselin. Nejčastěji jde o kyselinu citronovou, která dodá svěžest, a přírodní aroma, které má navodit dojem skutečných meruněk.

Tyto látky nejsou nutně škodlivé, ale zakrývají realitu. Spotřebitel pak snadno získá pocit, že jí plnohodnotný výrobek. Ve skutečnosti jde spíš o sladkou náhražku.

Podle údajů Státní zemědělské a potravinářské inspekce se dlouhodobě objevují výrobky, které sice splňují legislativu, ale z hlediska kvality patří na spodní příčky. Inspekce opakovaně upozorňuje, že rozdíly mezi výrobky mohou být zásadní i při podobné ceně.

Rozdíl mezi džemem a marmeládou

V běžné řeči se pojmy zaměňují, ale rozdíl existuje. Džem může být z různých druhů ovoce a obsahuje kousky dužiny. Marmeláda se podle evropských pravidel vyrábí pouze z citrusů.

Tato terminologie často mate zákazníky. Někteří výrobci toho využívají a spoléhají na to, že lidé nebudou složení detailně zkoumat. Výsledkem je produkt, který splní definici, ale nenaplní očekávání.

Na co si dát pozor při nákupu

Rozdíly mezi jednotlivými výrobky nejsou vždy patrné na první pohled.

Někdy pomůže jen rychlá kontrola pár věcí, nic složitého:

• podíl ovoce ideálně nad 50 procent
• ovoce uvedené hned na začátku složení
• co nejkratší seznam ingrediencí, bez zbytečných aromat

Vyšší cena sama o sobě kvalitu nezaručí, ale podezřele levné výrobky bývají prostě kompromis. Pokud je cena výrazně nižší než u ostatních, někde se šetřilo, to je skoro jisté.

Dává smysl i ochutnat. Kvalitní meruňkový džem má lehce nakyslou chuť, není přehnaně sladký a občas narazíte na kousky ovoce. Barva nebývá křiklavá spíš taková přirozená, trochu tlumená.

Na konci je to vlastně jednoduché. Obal může klamat, čísla na zadní straně už moc ne. Právě tam poznáte jestli kupujete džem nebo jen sladkou iluzi.

Zdroje: szpi.gov.cz, dtest.cz, potravinynapranyri.cz, efsa.europa.eu