Důchod v 64 letech se stává realitou. Podívejte se, kolik přesně musíte vydělávat, abyste v penzi nestrádali
Odchod do důchodu se v Česku postupně posouvá, hranice 64 let už dnes není nic výjimečného, spíš naopak. Mnohem důležitější ale je jiná věc. Kolik si vlastně člověk musí vydělat během života, aby v penzi pokryl běžné výdaje a nemusel výrazně slevovat ze svého standardu. Univerzální odpověď neexistuje, ale některá čísla napoví docela dost.
Průměrný starobní důchod se kolem roku 2025 drží zhruba na 20 tisících korun měsíčně. Na základní potřeby to podle dat ČSÚ většinou stačí, ale rezerva tam moc není. Pokud někdo vydělává přibližně průměrnou mzdu, asi 43 tisíc hrubého, musí počítat s tím že v penzi spadne zhruba na polovinu.
Není to náhoda ani chyba systému. Český důchod funguje průběžně, tedy peníze od pracujících jdou rovnou současným důchodcům. Výsledná penze se tak neodvíjí jen od toho kolik člověk vydělával, ale i od toho kolik lidí zrovna pracuje a kolik jich důchod pobírá.
Kolik je potřeba vydělávat, aby důchod dával smysl
Důležitý pojem je takzvaný náhradový poměr. Jednoduše řečeno kolik procent původního příjmu vám důchod nahradí. V Česku se dlouhodobě drží někde kolem 45 %. Kdo by chtěl mít v penzi třeba 25 tisíc měsíčně, měl by se během života dostat zhruba na 55 tisíc hrubého.
Jenže tohle číslo není pevné. Ekonomové už delší dobu upozorňují, že do budoucna půjde spíš dolů. Důvod je prostý populace stárne a lidí v důchodu přibývá.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí vychází odhad, že v roce 2050 budou na jednoho seniora připadat méně než dva pracující. Dnes jsou to pořád skoro tři, což je dost rozdíl.
Vedle příjmů hraje roli i délka pojištění. Každý odpracovaný rok se počítá a zvyšuje výslednou částku. V praxi tedy platí čím déle člověk pracuje a čím víc vydělá, tím vyšší důchod dostane. Ale úplně lineární to není.
Systém má totiž redukční hranice, které vysoké příjmy částečně brzdí. Takže lidé s nadprůměrnými platy nedosáhnou na stejný poměr jako ti s průměrnou mzdou, i když vydělávali výrazně víc.
Proč se vyplatí myslet na rezervu
Státní důchod by měl být spíš základ, ne jediný zdroj. Finanční poradci to opakují pořád dokola a má to svůj důvod. Vlastní úspory dokážou výrazně pomoct.
Nejčastější cestou je doplňkové penzijní spoření nebo investice do fondů. Smysl je jednoduchý vytvořit si druhý příjem, který vyrovná propad po odchodu z práce.
Když si někdo začne odkládat třeba 1500 korun měsíčně už kolem třicítky, může při průměrném zhodnocení okolo čtyř procent nasbírat přes milion korun. Není to úplně málo a v důchodu to znát bude.
Realita pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky
Lidé mezi 30 a 50 lety tohle řeší čím dál častěji. Spoléhat čistě na stát, nebo se víc postarat sami o sebe. Data naznačují, že bez vlastních peněz půjde životní úroveň dolů, někdy docela citelně.
Dává smysl začít co nejdřív a mít trochu realistická očekávání. Není nutné vydělávat extrémní částky, spíš jde o kombinaci stabilního příjmu, pravidelného spoření a rozumného utrácení. To rozhoduje víc než jednorázové výkyvy.
Právě tahle kombinace nakonec určí jestli bude důchod spíš klidné období nebo série kompromisů. Kdo míří na pohodlnější penzi, měl by počítat s tím že samotný státní důchod stačit nebude. Ta čísla nejsou úplně příjemná, ale dávají docela jasný obrázek co dělat.
Zdroje: mpsv.cz, czso.cz, e15.cz, cnnbusiness.cz
