Kdo má doma tento starý psací stůl po dědovi? Sběratelé nábytku za něj dnes nabízejí desítky tisíc
Starý psací stůl, který léta stál někde v pracovně nebo třeba v rohu ložnice, dnes klidně může mít nečekanou cenu. Dřív končil na půdě, někdy i ve sklepě, jenže teď se po něm najednou ptají sběratelé i designéři. A částky? Ty by ještě nedávno zněly trochu přehnaně.
O starší nábytek je v poslední době větší zájem než býval. Není to úplně náhoda. Lidi znovu objevují masiv, ruční práci a věci, které mají nějaký charakter. V sériové výrobě tohle často chybí, i když se výrobci snaží.
Docela výrazně se zvedla poptávka po psacích stolech z první poloviny minulého století. Neplatí ale že musí jít jen o klasické starožitnosti. Hodnotu mívají i kousky z funkcionalismu nebo i mladší výroba ze socialismu, když jsou zachovalé a nepřekopané.
Jak poznat cenný psací stůl
Poznání hodnotného kusu není vždycky úplně snadné, ale pár věcí napoví. Hodně dělá materiál. Masiv, třeba dub nebo ořech, bývá ceněnější než obyčejná dýha. I když někdy i dýhovaný kus může překvapit.
Důležitá je konstrukce. Ruční spoje, staré kování, nic křivého nebo rozviklaného. To všechno ukazuje na poctivou práci. Někdy si toho člověk všimne až při bližším pohledu.
Styl hraje velkou roli. Jednoduché funkcionalistické linie nebo naopak art deco detaily, to sběratele táhne. A pokud se dochoval původní lak, nebo dokonce štítek výrobce, cena jde nahoru, někdy dost znatelně.
Proč ceny rostou právě teď
Trh se starým nábytkem se za pár let docela proměnil. Dřív to bylo hlavně o starožitnících, dnes nakupují i mladší lidé. Kombinují nové bydlení s věcmi co mají minulost, a funguje to překvapivě dobře.
Podle aukcí a online portálů šly ceny některých stolů během pěti let klidně na dvojnásobek. Nejvíc je to vidět u kusů z první republiky. Ty se dnes prodávají běžně za desítky tisíc korun, někdy i víc.
Roli hraje i to že kvalitních kusů ubývá. Už se nevyrábí a spousta jich skončila zničená nebo vyhozená. To pak zvyšuje vzácnost, a tím pádem i cenu, což je celkem logické.
Na co si dát pozor při prodeji
Lidé často udělají chybu, že stůl před prodejem sami opraví. Jenže bez zkušeností to může spíš uškodit. Neodborný zásah někdy sníží hodnotu víc než drobné opotřebení.
Původní patina je pro sběratele důležitá. Takové to přirozené stáří povrchu, škrábance, lehké ošoupání. To k tomu patří.
Vyplatí se zjistit i původ nábytku. Pokud se dohledá výrobce nebo truhlář, cena může jít nahoru. Někdy pomůžou staré katalogy nebo značky na spodní straně, i když nejsou vždy čitelné.
Kde a jak stůl prodat
Možností je víc. Aukční portály mají velký dosah, takže se nabídka dostane k hodně lidem. Na druhou stranu galerie nebo starožitnictví nabídnou odbornější pohled a často i lepší cílení na konkrétní kupce.
Každá varianta má svoje plusy i mínusy, záleží co člověk čeká. Někdo chce rychlý prodej, jiný si počká na lepší cenu.
Pokud jde o cenu, rozhoduje i prezentace. Fotky by měly být kvalitní, ideálně denní světlo, žádný chaos v pozadí. Popis materiálu a třeba i příběh kusu, to všechno hraje roli. Lidé dnes nekupují jen věc, ale i to co je za ní.
Starý psací stůl tak nemusí být jen relikvie po dědovi. Může zapadnout i do moderního bytu, a ještě mít hodnotu. Než ho člověk vyhodí nebo odveze pryč, možná stojí za to se na něj podívat trochu jinak, a zjistit co vlastně má doma.
Zdroje: aukro.cz, sberatel.com, antiquejournal.com, christies.com
