Sousedka polila papriky roztokem z droždí. Nejdřív to smrdělo, ale pak jsem viděla tu úrodu
Když jsem ten zápach ucítila poprvé, řekla jsem si že tohle je nesmysl. Fakt. Jenže za pár týdnů jsem stála u záhonu a koukala, jak jsou papriky najednou větší a tak nějak silnější než dřív.
Možná to zní jako stará rada od babičky, ale droždí se do zahrad zase pomalu vrací. Nejde o žádné kouzlo, spíš o docela prostý princip. V droždí jsou totiž živé mikroorganismy, které v půdě rozjedou procesy, co pomáhají rostlinám růst.
Na první pohled je to obyčejná kostka z obchodu. Jenže ve skutečnosti jde o kvasinky. Jakmile se smíchají s vodou a trochou cukru, začnou pracovat a vytvářet látky, které prospívají půdě i kořenům, i když to někdy chvíli nevoní.
Jak roztok z droždí funguje v půdě
Po přidání do zálivky se v půdě aktivují mikroorganismy. Ty pak rozkládají organickou hmotu a uvolňují živiny, hlavně dusík a fosfor. A právě ty papriky potřebují docela dost.
Dusík podporuje růst listů a celkovou sílu rostliny. Fosfor je důležitý hlavně pro květy a následně plody. Když se to spojí dohromady, rostlina prostě zesílí a je to i vidět.
Nečekejte ale zázrak přes noc. První dny to může trochu zapáchat, což je normální, jde o kvašení. Po čase to zmizí a výsledek se ukáže většinou za dva až tři týdny.
Jak si připravit drožďovou zálivku
Není na tom nic složitého, zvládne to každý. Stačí pár věcí které máte doma:
- 1 kostka droždí
- 1 litr vlažné vody
- 1 lžíce cukru
Droždí rozdrobíte do vody, přidáte cukr a necháte pár hodin být. Směs začne pracovat sama. Pak ji zředíte asi jedna ku deseti a zalijete tím půdu kolem rostlin. Na listy to radši nelijte.
Podle lidí co to zkoušeli stačí použít jednou za dva až tři týdny. Když to přeženete, půda se může spíš zatížit než pomoct, takže opatrně.
Na co si dát pozor
I když je to přírodní, neznamená to že bez rizika. Droždí může na čas snížit množství draslíku v půdě. A ten je docela důležitý, hlavně pro pevné plody a odolnost.
Dobré je proto kombinovat to třeba s dřevěným popelem, který má draslíku dost. Tím se to tak nějak vyrovná.
Častá chyba je i studená voda. Mikroorganismy potřebují teplo, jinak pracují pomalu nebo skoro vůbec.
Proč to stojí za vyzkoušení
Není to žádné univerzální řešení, ale když máte dobrou půdu a trochu se o rostliny staráte, může to úrodu docela zlepšit. Navíc to skoro nic nestojí a suroviny jsou běžně doma.
Oproti klasickým hnojivům je to šetrnější a víc to podporuje přirozené procesy v půdě, což dává smysl.
Když jsem se pak k sousedce vrátila po sklizni, jen se usmála. Říkala že to není nic nového, jen jsme na to zapomněli. A asi měla pravdu, někdy fungují ty nejjednodušší věci líp než bych čekala
Zdroje: gardeningknowhow.com, rhs.org.uk, zahradkari.cz, hobby.instory.cz
