Zpověď čtenářky Kateřiny: Přítel mi po roce vztahu řekl, že neví, zda mě miluje a chce, ať se změním. Co mám dělat?

Kateřina se na nás obrátila s nelehkou situací, do které se dostala. Myslela si, že konečně našla toho pravého, plánovali společné bydlení, a dokonce přišla řeč i na miminko. Jenže po roce ji řekl Ondřej, že by si přál, aby se změnila. Katka už však v této situaci jednou byla a požadavkům svého přítele se podřídila. Ani tak to jejich vztah nespasilo a brzo na to se rozešli. Píše, že svého současného přítele miluje, ale není si jistá, zda chce udělat stejnou chybu… Nyní hledá cestu, jak z toho ven.

Ondřeje jsem potkala na jedné hudební akci. Pozval mě na drink a požádal mě o číslo. Pár dní na to jsme měli naše první rande. Bydlel na Moravě a v Praze právě dokončoval vysokou. Začali jsme spolu trávit víc času a poznávat se. Brzo jsem v sobě měla pocit, že jsem našla onu spřízněnou duši. Po měsíci jsme spolu začali chodit a začalo mi tak jedno z nejhezčích období, které dosud pamatuju. Tehdy jsem ale vůbec netušila, jak to může skončit…

Hodně dbal na zdravý životní styl, pozitivní přístup a mysl a sportoval. Velmi se mi líbilo, jak byl do toho zapálený a pečoval o sebe. Samotnou mě zdravý způsob života samozřejmě zajímal, ale od něj jsem se dozvěděla informace, na které jsem dříve vůbec nenarazila. Začala jsem na jeho popud užívat vitamíny, zařadila více zdravých potravin a snažila se omezit mé nezdravé návyky. Bylo mi s ním moc hezky. Rozuměli jsme si, mohli jsme si povídat i o těch nejmenších pitomostech, co mě zrovna napadly. Byla jsem šťastná.

Brzy přišla řeč i na sestěhování. Chtěl, ať si najdeme byt v Olomouci, ať odejdu z Prahy. Představil mě dokonce své rodině, kterou jsem si zamilovala hned na první „seznámení“. Měl velmi milou a přátelskou maminku, na kterou jsem se vždy těšila. V jejich rodině jsem se cítila jako doma. Možná i proto, že v té mé tak harmonické vztahy nikdy nebyly. Nápad s odstěhováním se z Prahy a být tak blíž jeho rodině a taky budovat si tu vlastní s Ondrou, jak jsme si plánovali, se mi líbil čím dál víc.

Měsíce plynuly a Ondřej se o mě stále staral jako o princeznu. Každý den mi chystal snídaně a večeře, smáli jsme se a měli naprosto úžasný sex. Samozřejmě, že to někdy tak růžové nebylo. Občas mě přepadly smutné nálady, někdy z práce, někdy jsem se s ní už probudila. Myslím ale, že i ty špatné dny do života patří a není na tom nic zlého. Jenže tím, jak byl Ondřej posedlý pozitivním přístupem, mu mé špatné nálady začaly vadit. Dokonce jsme se kvůli tomu i začali hádat.

„Chci s tebou žít, ale mám výhrady,“ napsal mi

Nyní jsou to dva týdny od oslavy našeho ročního výročí a já cítím, že je něco v našem vztahu prostě jinak. Ondřej už se na mě nedívá tak, jako kdysi. Nakonec jsem se ho na to ani nemusela ptát a přišel s tím sám. „Chci být k tobě upřímný, protože si tě vážím a chtěl bych ti říct, o čem nějakou dobu přemýšlím. Přijde mi, že ses změnila. Když jsme se poznali, líbilo se mi, že se tolik zajímáš o ten zdravý a pozitivní životní styl, zdálo se mi, že jsi do toho zapálená stejně jako já. Teď mi to už ale tolik nepřijde. Přijde mi, že jsi furt na tom samém místě, že nerosteš, a já se nechci stáhnout dolů. Přišel jsem na to, že nevím, jestli miluju tebe, nebo tu představu, kterou jsem si o tobě vytvořil,“ sdělil mi o víkendu po telefonu, když byl zrovna na Moravě. Nevěděla jsem, co na to říct.

Na jednu stranu mi přijde hezké, že chce, ať o sebe pečuju a dbám o své zdraví. Ale velmi mě zhrzuje to, že neví, jestli mě miluje. Já se kvůli němu chtěla odstěhovat, odejít z práce a od přátel, jen pro to, abych mohla být s ním. A on mi teď řekne tohle? „Chci s tebou žít, ale mám výhrady,“ napsal mi ještě k večeru s tím, že si o tom promluvíme, jak se vrátí do Prahy.

Nevím, co mám dělat. Mám pocit, že už mu nevěřím. Už jednou jsem se kvůli bývalému příteli změnila, a stejně to nedopadlo dobře. Miluju ho, ale nevím, jestli s ním po tom, co mi řekl, chci být. Proč si nemůžu najít někoho, kdo mě bude mít ráda takovou, jaká jsem?

Zdroj: redakce