Co je ještě smutek a co už deprese? Podívejte se na 12 typů psychického onemocnění
Když je nám smutno, tak máme tendenci říkat, že jsme v depresi. Ale málokdo ví, co opravdu deprese je. Možná ani netušíme, že je více druhů depresí. Odborníci jich napočítali dvanáct, jak uvádí health.com.
Velká depresivní porucha – Tato deprese se týká lidí, kteří mají více jak dva týdny pocity smutku, prázdnoty, bezcennosti, beznaděje a viny, ztrátu energie, chuti k jídlu nebo zájmu o příjemné činnosti, změny spánkových návyků a myšlenky na smrt a sebevraždu. Patří sem dva podtypy: „atypická deprese“ a „melancholická deprese“. Ti co pociťují první typ deprese, mají potřebu stále spát či jíst. Naopak ti druzí mají problémy se spánkem. Většina případů je však dobře léčitelná.
Deprese odolná vůči léčbě – Může se stát, že nepomáhají různé typy antidepresiv. „Možná je to genetické, možná je to způsobeno prostředím,“ říká psycholog a dodává: „Jejich deprese je prostě houževnatá.“ Potom tedy přicházejí na řadu antipsychotika.
Subsyndromální deprese – V tomto případě může mít člověk deprese, aniž by ale měl všechny příznaky. Může to být naopak důsledek nádorů, epilepsie, demence či otravy. Je tedy třeba léčit primární příčinu.
Trvalá depresivní porucha – Ta může trvat i roky, zároveň však má zpravidla menší intenzitu. Podávají se léky v kombinaci s psychoterapií.
Premenstruační dysforická porucha – Až 10 % žen, které pomýšlejí na mateřství, může v týdnu před menstruací pociťovat depresi, smutek, úzkost nebo podrážděnost a další extrémní příznaky. Ženy jsou zkrátka v tu dobu citlivé na hormonální změny. Lékaři doporučují brát antidepresiva dva týdny před menstruací.
Bipolární deprese – Velké výkyvy nálad, jednou mnoho energie, příště naprostá beznaděj. Pomáhají stabilizátory nálady či antipsychotické léky. U mužů se více projevuje manické chování, u žen převládá beznaděj.
Porucha dysregulace nálady – Toto onemocnění se týká především dětí, které mají problémy s regulací svých emocí. Jsou podrážděné, věčně rozlobené, špatně vychází jak se svými vrstevníky, tak i s rodiči. „Jsou to děti se silnými emočními výbuchy,“ říká psychiatr. „Nejsou prostě schopny ovládat své emoce, takže jednají a chovají se podle svých pocitů.“ Kromě léků a psychoterapie učí psychologové rodiče takto „postižených“ dětí jak účinně zvládat podrážděné chování dítěte.
Poporodní (nebo perinatální) deprese – Každou čtvrtou ženu a každého osmého muže postihne poporodní deprese. U žen je to vyvoláno změnami hormonů, únavou a dalšími faktory. U mužů je to vliv prostředí, vyvolaný změnou rolí a změnou životního stylu, která přichází s rodičovstvím. Poporodní deprese se projevují vyčerpáním, úzkostí, ve vyjímečných případech i pocity, že ublížíte svému dítěti. Zpravidla jde ale o krátkodobou depresi, která se vyléčí především terapiemi.
Sezónní afektivní porucha – Přichází obvykle na podzim či v zimě, kdy člověk ztrácí energii. Výzkumy naznačují, že to může souviset s nerovnováhou serotoninu v mozku.
Porucha nálady vyvolaná návykovými látkami – Patří sem alkohol (pokud pijete příliš mnoho), opioidní léky proti bolesti a benzodiazepiny, které působí na centrální nervový systém. Za poruchu se to považuje ve chvíli, kdy narušuje každodenní činnost.
Psychotická deprese – Jde o ztrátu kontaktu s realitou. Mezi příznaky psychózy obvykle patří halucinace a bludy. K léčbě psychotické deprese se předepisují antidepresiva a antipsychotika společně.
Deprese v důsledku nemoci – Postihuje to především lidi s vážným chronickým onemocněním, jako jsou srdeční choroby, rakovina, roztroušená skleróza a AIDS.
Zdroj: Health, Lidovky
