Co měli lidé na talíři v dávných dobách hladomoru?

Život středověkého člověka řídily změny ročních období. Podobně jako dnes i tehdy škodily zemědělcům povodně či sucho, pozdní jarní nebo příliš brzké podzimní mrazy a také řádění škůdců, uvádí web stoplusjednicka.

Vážné problémy také způsobil i průchod vojsk, která místním zničila zásoby a také mohla pošlapat čerstvě vzešlá pole. Nejkritičtějším obdobím roku byl konec zimy a začátek jara, kdy začaly docházet zásoby přichystaných potravin.

Na talíři se potom objevovala jídla, která dnes vnímáme jako typicky velikonoční. Bylo to pražmo, pučálka, různé saláty a nádivky z jarních bylin. Na loukách se sbíraly mladé kopřivy, sedmikrásky, šťovík, hluchavky a fialky, ze kterých se upravovaly saláty a nádivky. Lidé vařili i nerozvinutá poupata ze stromů břízy, buku, topolu a lípy.

Dobře uskladněná jablka či hrušky uložené na slámě v pivnici mohly vydržet i několik měsíců. Ovoce se konzervovalo sušením, nebo se svařovalo a uchovávalo v hrncích.

Naši předkové při období hladu konzumovali ježky či veverky

Lidé v době krize jedli zpěvné ptactvo, vodní živočichy jako jsou bobři a raci, dále sysli, kuny a ježci. Veverky či medvědí paznehty se běžně nacházely na hodovní tabuli šlechty.

Jedlou částí kůry borovice nebo břízy je lýko. Lidé jím v dobách nouze obohacovali svůj jídelníček. Lýko obsahuje důležité nutriční látky, jako je vláknina, železo nebo hořčík. Kůra se přidávala také do mouky, aby se navýšil její objem a ze směsi se potom pekl chléb, uvádí web prozeny.

Ve vypjatých situacích se v minulosti na talíři objevovala zvířata, která se běžně nekonzumovala. Z ulic mizely kočky a psi a došlo i na krysy.

Na Haiti se například vyrábějí koláče z bahna. Jde však o speciální druh bahna, který je bohatý na minerály. Lidé je tady nekonzumují ze zoufalství, ale jako součást léčby.

Zdroj: stoplusjednicka, prozeny