Proč tolik dětí vidí duchy nebo anděly?

Pokud máte malé dítě, možná jste se setkali s tím, že vidí duchy, anděly nebo jiné přízraky. Možná jste i vy sami v dětství viděli něco, co si nedokážete vysvětlit. Jak je to ale doopravdy? Opravdu mají malé děti schopnost vidět nadpřirozené bytosti?

Duch někoho z rodiny

Pokud tento pocit neznáte osobně nebo vaše dítě nemá zkušenost s tím, že by vidělo ducha, můžete se zamyslet nad příběhy jiných lidí. Často se jedná o ducha někoho, kdo byl rodině blízký, ale zemřel ještě před narozením dítěte. Dítě pak vidí zesnulého ve snech, aniž by ho znalo. Podle fotek nebo vyprávění je pak snadné určit, kdo dítě navštívil.

Fantazie nebo skutečnost?

Odborníci tvrdí, že děti dokáží rozlišovat skutečnost až od tří let. To by znamenalo, že do té doby i vymyšlené věci berou jako realitu, a jejich fantazie je tak schopná vytvořit cokoliv. Někteří experti tak zastávají názor, že děti vlastně musely o zesnulém něco vědět, aniž by si to rodiče uvědomovali. Stačí zmínka o nebožtíkovi, pouhá fotografie v albu nebo jen zaslechnutí jeho jména a dětský mozek už dokáže vytvořit něco, co vypadá jako duch. Kromě toho je na vině také kultura – strašidelné filmy, pohádky v knihách, Halloween, ale i příběhy u ohně, které si třeba vyprávíte s rodinou. To vše může vaše dítě ovlivnit.

Imaginární kamarád

S duchy, anděly a dalšími přízraky se pojí také imaginární kamarád, protože ani ten neexistuje, vidí ho jen dítě. Jeho podoba je čistě na dětské fantazii. Je tedy pravděpodobné, že imaginární kamarád bude připomínat někoho, koho vaše dítě zná – postavu z televize, z pohádek nebo i někoho, kdo už nežije. Pokud si navíc říkáte, že dítě s imaginárním kamarádem má nějakou psychickou poruchu, pravdou je, že imaginární kamarád je známkou správného vývoje. Navíc je běžný až u 30 až 50 % dětí.

Jak to dítěti vysvětlit?

Asi nejčastější, ne ale nejlepší metodou, je přesvědčit dítě, že duchové neexistují. Tento způsob má ale dva možné následky – dítě vám uvěří, ovšem až uvidí ducha znovu, bude se opět bát, nebo – dítě vám neuvěří, protože ví, co vidělo. Jsou tedy dva vhodné způsoby a každý řeší jinou situaci.

Pokud je vaše díte v klidu a ducha se nebojí, stačí mu jen vysvětlit, že duch ho přišel navštívit. Jedná-li se o někoho příbuzného, promluvte si o něm, o tom jaký byl a co dělal, dokud byl naživu.

Druhá možnost je ideální spíše pro vystrašené dítě. Nemusí se jednat jen o ducha, v noci to může být i děsivý klaun, přízrak s rohy nebo cokoliv jiného, co vaše dítě dožene k pláči. V takovém případě zkuste „příšeru“ a její děsivý vzhled minimalizovat, a tím i dítě pobavit. Měl přízrak dlouhé, špičaté a krvelačné zuby? Představte si, že mu vypadaly. Byl cítit po hnilobě a plísni? Hoďte po něm mýdlo. Tím dítě uklidníte a další děsivý sen bude možná malou komedií.

zdroj: washingtonpost, newfolks, parents