Michelle Obama ve své knize otevřeně mluví o tématech, se kterými se potýkají všechny ženy
Michelle Obama, bývalá první dáma USA, začala v době pandemie psát knihu, aby se vyrovnala se strachem v této nejisté době a s izolací, která poznamenala i ji natolik, že měla potřebu začít něco dělat. V knize, kterou s veškerou upřímnosti napsala, mluví o všem, co v dnešní době řešíme všechny. Od vztahů s dětmi a s manželem až po osobní zkušenost s menopauzou.
Michelle Obama se ve své nové knize svěřuje se vším. Od toho, jak nepříjemné je navazovat nová přátelství, přes své zkušenosti s rasismem, manželstvím, rodičovstvím až po tolik neotevřená témata menopauzy, která dostihla i ji, píše magazín Abc News. Říká, že napsala další knihu, protože všichni od jejích dcer přes přítelkyně až po cizí lidi, kteří jí psali dopisy, chtěli vědět, jak se v této neklidné době vyrovnává s problémy.
„Za těch 58 let, které jsem prožila, se mohu ohlédnout zpět a říct: ‚Takhle se vyrovnávám se strachem. Tohle jsou věci, které si říkám, když se potřebuji zvednout. Takhle zůstávám viditelná ve světě, který nemusí nutně vidět vysokou černošku,“ řekla. „Takhle zůstávám obrněná, když mě někdo napadne. Kniha je touto nabídkou,“ přiznala.
Realita manželství, kterou my nevidíme
Od nepaměti v sobě máme přirozený pud z pouhého pohledu usoudit, jak se věci mají. Protože to, co vidíme, přece vždy něco znamená. Úsměv značí, že je člověk šťastný. A fotografie s manželem, kde se k sobě tisknete, mluví všemi deseti o tom, že je váš vztah dokonalý. Tuto teorii soudit to, jak to dva lidi mezi sebou mají, však Michelle Obama ve své knize boří a mluví o svém manželství na rovinu.
„Ptají se, jak jsme dokázali zůstat manželé a zároveň nešťastní už 30 let. Chci říct: Ano, opravdu, i pro nás je to někdy překvapení! A opravdu si nedělám legraci,“ píše ve svém díle. Současně ale dodává, že jejich recept na dlouholeté manželství plné kompromisů a tolerance spočívá v jistotě, kterou v sobě mají.
„Mezi námi panuje láskyplná jistota, která je stejně jednoduchá jako vědomí, že ten druhý tu pro nás zůstane, ať se děje, co se děje. To je to, co si myslím, že lidé na těch fotografiích zachycují: ten drobný triumf, který cítíme, když víme, že ani jeden z nás neodešel,“
zní úryvek v její knize.
„Ať už se semínko vzájemné zvědavosti zaselo v okamžiku, kdy jsme se potkali a začali spolu mluvit, je to věc, kterou jsme postupem času přerostli v jistotu. To je ten pokračující zázrak, stále probíhající rozhovor, domov, ve kterém žijeme,“ píše ve své knize.
Popisuje v ní mimo jiné, jak se dívá do zrcadla a vidí jen své chyby a jak praktikuje laskavost sama k sobě, uvádí People. „Myslím, že lidé se neučí prostřednictvím nařízení, ale prostřednictvím příběhů,“ usuzuje.
Velké téma – Menopauza
V knize rovněž mluví o tom, že je pořád málo informací ohledně menopauzy, a to možná i proto, že se o ní ženy pořád stydí mluvit nahlas. „O menopauze se příliš nemluví. Procházím jí a vím, že jí procházejí všechny mé kamarádky. A informací je málo,“ uvedla pro People.
„Zjistila jsem, že když se s kamarádkami sejdeme, hýbeme se a smějeme se, pak strávíme nějaký čas povídáním o tom, čím procházíme. Co je to nával horka? U stolu máme kamarádky, které jsou gynekoložky a mají skutečné informace. To všechno nás povznáší,“ přiznává, jak někdy bojuje s tím, že si její tělo dělá, co chce a vyjádřila nesmírnou vděčnost nad tím, že jich vedle sebe má, díky čemu na toto období není sama.