Adopce je skvělý způsob, jak založit rodinu. Je to ale náročnější, než se zdá
Adoptovat dítě je jistě krásný způsob, jak založit rodinu, pokud nemůžete mít vlastní potomky. Je ale adoptované dítě skutečně šťastné v biologicky cizí rodině? A jak náročné to pro dítě i rodiče je?
Adopce není jen „poslední řešení“
Ne každý pár si adoptuje dítě proto, že si nemůže pořídit vlastní. Podle odborníků existuje i celá řada dalších důvodů, proč se i ty páry, které mohou počít vlastní dítě, raději rozhodnou pro adopci. Jedním z nich je například to, že rodiče raději vsadí na jistotu, pokud jde o pohlaví dítěte, a sami si tak vyberou, zda chtějí dceru nebo syna. Dalším důvodem může být i to, že některé páry raději začnou s výchovou u staršího dítěte než u miminka.
Záleží na detailech?
Jen ve Spojených státech amerických je, podle průzkumů, každý rok adoptováno asi 128 000 dětí. Zajímavé ale je, že finanční náklady za adopci, právní výdaje apod. se liší například i v závislosti na národnosti dítěte. Finanční náklady za dítě bílé barvy pleti se pohybují okolo 35 000 dolarů, tedy asi 776 000 korun, afroamerické děti mají náklady podstatně nižší, asi 18 000 dolarů, tedy necelých 400 000 korun.
Čím si myslíte že to je? Opravdu záleží na barvě pleti?
Adoptované děti jsou šťastné
Studie ukázala, že adoptované děti jsou stejně šťastné a spokojené, jako děti vyrůstající v biologických rodinách. K tomu možná přispívá i fakt, že až 44 % adoptovaných dětí žije u příbuzných. Podle této studie mají adoptované děti hodně rodičovské pozornosti, častěji je jim diagnostikováno ADD nebo ADHD, a téměř všechny děti (až 97 %) starší pěti lety vědí, že jsou adoptovaní.
Není to tak snadné
Ačkoliv se zdá být proces adopce náročný, je to jen začátek. Teprve společné soužití, výchova a rodičovství je to nejnáročnější, co vás podle expertů čeká. Adoptované děti jsou totiž dlouho izolovaní od rodin, některé děti ani rodinu nikdy neměly. Část z nich si dokonce prošla zneužíváním, a především jde jak dítě, tak rodiče do něčeho nového. To znamená, že si obě strany budou dlouho zvykat, a dokonce ani nemusí být jisté, že si zvyknou. Chce to trpělivost, důvěru a vzájemné pochopení.
zdroj: 209law, agapeaz, npr, theguardian