Babičko, bojím se, že umřeš

Je dobré říkat dětem věci, tak jak jsou. Důležité je zvolit jen takovou formu, aby sdělení pochopily. Přestože jsou malé, není třeba jim lhát. Vědí, že děti nenosí čáp, proto je lepší zvolit jen správné podání. A stejně je to i v případě informací o smrti. Děti by měly vědět, že život jednou skončí. Ale neměly by být vyděšené.

Sedmiletá Adélka začala mít panický strach ze smrti své babičky. Celé to způsobil rozhovor s druhou babičkou, která malou dívenku zastrašila tím, že starý člověk může kdykoli skonat a ať se na to připraví.

Babička Adélky si všimla, že je nějaká jiná, ustrašená. Neustále svou babičku sledovala. Časy, kdy spolu jezdily na koně, najednou Adélka vynechávala. A pak babička uslyšela z úst Adélky větu: „Babi, bojím se, že umřeš. Vždyť už jsi stará!“

Babička se informovala u své snachy, Adélčiny matky, co se to najednou děje. Ta babičce řekla, že za vším stojí druhá z babiček, která žije s Adélkou ve stejném domě. „V poslední době máma mluví pořád jen o stáří a o smrti. Není nemocná, ale chová se tak, jako by měla co chvíli umřít! A tahá do toho Adélku.“ cituje maminku Adélky magazín Vlasta.cz.

Druhá z babiček Adélce vykládá že každý starý člověk co nevidět umře, a nikdy neví, kdy a kde to bude. Tím malou holčičku vystrašila natolik, že při každé návštěvě babičky nemyslela na nic jiného. Když vnučka uléhá s babičkou do postele, chytá ji za ruku a říká: „Abys mi neumřela“.

K celé věci se vyjádřil psycholog Petr Šmolka:

„Zájem dětí o zákonitosti žití a umírání je nám jaksi daný. Což ovšem neznamená, že bychom jej měli podporovat morbidními historkami a poukazováním na smrtelnost objektů dětské lásky – a je skoro lhostejné, zda jde o ochočeného křečka nebo babičku. Druhou babičku asi nepředěláte. Funguje jako zdatný generátor vizí zmaru. Ve vlastním zájmu i v zájmu vaší vnučky byste neměla své zvyklosti měnit.“

Dodal, že si má dále naplno užívat života s vnučkou, protože hlavně ona vidí, jak moc se její vnučka bojí.

Web Motherclub radí: Pokud strach ze smrti postupně neslábne, ale naopak se zhoršuje, je na čase navštívit psychologa. Zpozornět byste měli hlavně v případě, že se dítě několikrát za noc budí, odmítá spát o samotě, počurává se, okusuje si nehty, trhá si vlasy nebo si stále cucá palec. Jakékoliv extrémní chování si žádá pomoc odborníka.

Zdroj: Vlasta.cz, Motherclub.cz