Česnek nebo zázvor? Co skutečně pomáhá při nachlazení
Ucpaný nos, škrábání v krku, únava, která se vleče celý den. Jakmile se objeví první náznaky nachlazení, většina z nás sáhne po tom, co zná z domova. Česnek nebo zázvor – dvě stálice kuchyně i lidového léčitelství. Ale fungují opravdu, nebo je to jen síla zvyku?
Chladnější měsíce pravidelně přinášejí víc respiračních infekcí. Data Státního zdravotního ústavu uvádějí, že dospělý člověk prodělá běžné nachlazení klidně dvakrát až třikrát do roka. Specifický lék na obyčejné virové infekce ale neexistuje, léčba se většinou točí kolem úlevy od příznaků a podpory imunity.
A právě tady se do hry dostávají přírodní prostředky. Česnek i zázvor mají pověst téměř zázračných pomocníků. Otázkou zůstává, kolik z toho stojí na tradici a kolik na datech.
Česnek jako přírodní antibiotikum?
Typické aroma česneku má na svědomí látka zvaná alicin. Vzniká až ve chvíli, kdy stroužek rozmáčknete nebo nasekáte. Laboratorní výzkumy naznačují, že alicin dokáže brzdit růst některých bakterií a virů. Přehled publikovaný v Journal of Immunology Research popisuje antibakteriální i antivirové účinky – ovšem v laboratorních podmínkách.
To je důležité dodat. Výsledek ze zkumavky ještě neznamená stejný efekt v lidském těle. Klinických studií je méně, než by se mohlo zdát. Často citovaná práce v Advances in Therapy sledovala 146 lidí po dobu dvanácti týdnů. Skupina s česnekovým doplňkem měla méně epizod nachlazení než placebo skupina, studie je ale starší a vzorek poměrně malý.
Lékaři proto mluví spíš zdrženlivě. Česnek může imunitní reakci lehce podpořit, ale rozhodně nenahradí klidový režim ani dostatek tekutin. A už vůbec ne antibiotika tam, kde jsou skutečně potřeba.
Zázvor a jeho vliv na zánět
Zázvor obsahuje gingeroly a shogaoly, látky s protizánětlivým účinkem. Právě zánět stojí za bolestí v krku nebo pocitem ucpaného nosu. Studie zveřejněná v International Journal of Preventive Medicine potvrzuje, že zázvor dokáže zánětlivé procesy tlumit.
Častěji se ale zkoumá v souvislosti s nevolností a trávením. U nachlazení působí spíš nepřímo. Horký čaj ze zázvoru prohřeje, zlepší prokrvení sliznic a člověk se cítí o něco líp – i když virus samotný tím nezmizí. Navíc teplý nápoj znamená víc tekutin, což je při infekci zásadní věc.
Imunologové upozorňují, že žádná potravina virus „nezabije“. Může ale zmírnit potíže a zvýšit komfort nemocného, což se v běžném provozu počítá.
Co říká praxe lékařů
V ordinacích zaznívá podobný názor: ani česnek ani zázvor nejsou zázrak. Nachlazení nejčastěji způsobují rinoviry a s těmi si tělo musí poradit samo. Pomůže spánek, rozumná strava, méně stresu – nic převratného, ale funguje to.
Obě suroviny dávají smysl jako součást jídelníčku. Problém nastává, když někdo vsadí na vysoké dávky doplňků a odloží běžnou léčbu. Nadbytek česneku může podráždit žaludek a zvýšit riziko krvácení, hlavně u lidí kteří užívají léky na ředění krve. U zázvoru se ve větším množství objevuje pálení žáhy nebo nepříjemné podráždění.
Jak je používat rozumně
Chcete-li z nich dostat maximum, držte se jednoduchých pravidel. Česnek po rozmačkání pár minut nechte ležet – teprve tehdy se vytvoří alicin. Přidávejte ho spíš do hotových jídel, vysoká teplota účinné látky částečně ničí. Zázvor krájejte na tenké plátky a zalijte horkou, ne úplně vroucí vodou.
Za běžné množství se považují jeden až dva stroužky česneku denně a několik plátků čerstvého zázvoru do čaje. Pokud se ale stav zhoršuje, objeví se vysoká horečka nebo kašel trvá déle než týden je na místě návštěva lékaře. Zvlášť u lidí s chronickým onemocněním.
Volit mezi česnekem a zázvorem nemusíte. Každý působí trochu jinak. Jeden může lehce podpořit imunitu, druhý uleví od zánětu a zahřeje. Zbytek je na těle samotném – a také na odpočinku, tekutinách a trpělivosti. Bez nich si s nachlazením neporadí ani ten nejvoňavější stroužek.
Zdroje: szu.cz, journalofimmunologyresearch.com, link.springer.com, ncbi.nlm.nih.gov
